Po psu touží téměř každé malé dítě a sotva je schopné formulovat svá přání, rodiče leckdy nic jiného neslyší. Ne každé dítě má to štěstí, že vyrůstá v rodině, kde je pes její neoddělitelnou součástí, a tak mnoha dětem nezbývá nic jiného, než o psím kamarádovi jen snít a počkat na dobu, až budou velcí.
Pokud patříte k těm rodičům, kteří se příliš nekloní k tomu, aby dětem pořídili psa, čtěte pozorně. Může se vám totiž stát, že vám tento článek otevře oči a vy zjistíte, že mít doma psa může být nejen příjemné, ale také velice užitečné.
Koupit psa nebo ne?
Clara a Andrew Davisovi se od ostatních dětí nijak nelišili a také velice toužili po tom, aby měli svého psa. Slibovali rodičům první, poslední, když jejich přání splní. Jako řada rodičů, i Nola a Richard Davisovi váhali tento sen dětem splnit, ačkoliv jinak vždy udělali vše pro to, aby byly šťastné. Váhání bylo v tomto případě způsobeno pochybami, zda jejich děti opravdu chtějí čtyřnohého kamaráda, o kterého se budou i rády starat, nebo se, jak to často bývá, pozornost dětí zaměří brzy jinam a péče o domácího mazlíčka zůstane na nich, na rodičích.
Nový člen rodiny
Nola a Richard sepsali všechna pro a proti a po dlouhé debatě se rozhodli, že děti přece jen překvapí novým členem rodiny. A protože chtěli podpořit místní útulek, zavolali tam, jestli by si mohli prohlédnout pejsky a nějakého se případně ujmout, a také přivézt nějaké potřebné věci pro činnost spolku. Ze psů, kteří byli vhodní k adopci, je nejvíce zaujal jeden, který měl skvrnitou, lesklou srst a veselé a bystré oči. Byla to fenka a Davisovi se rozhodli, že bude jejich, a díky kožichu jí dali jméno Patch.
Ze štěněte maxipes
Clara a Andrew byli radostí bez sebe, když jim rodiče Patch představili. Fenka byla ještě mladá, a tak byl velký předpoklad, že jí s dětmi bude dobře, což se potvrdilo. Co však v útulku neodhadli, byla její váha v dospělosti. Původně mělo jít o středně velkého psa, ale brzy bylo zřejmé, že z Patch bude opravdu velký pes. O jejích rodičích v útulku nic nevěděli, ale vzhledem k její stavbě a znakům mohlo jít například o
- svatobernardského psa (tedy bernardýna)
- německou dogu, nebo
- leonbergera.
Rodiče Clary a Andrewa vážně uvažovali o tom, že budou muset Patch vrátit do útulku, protože jejich dům byl příliš malý na to, aby tam s nimi byl i tak velký pes. Děti však plakaly a bránily Patch a rodiče nakonec svolili, k tomu, že se řešení ještě na několik dnů oddálí.
Patch hrdinkou
Pak se však stalo něco neuvěřitelného, co jim naprosto změnilo život. Jednoho dne odpoledne ležel Nola ve vaně a odpočívala, když tu do koupelny vběhla štěkající Patch, uchopila ji za zápěstí a táhla ji za sebou. Vtom zmatená Nola ucítila kouř a uvědomila si hrůzu, která se kolem odehrávala. Dům byl totiž v plamenech. Naštěstí ji Patch bezpečně vyvedla ven a tam se Nola šťastně setkala s ostatními členy rodiny. Všichni byli naštěstí v pořádku. Pak si vzpomněla, že v domě zůstaly některé důležité věci, například klíčky od auta, a chtěla se pro ně vrátit. Patch se však postavila před ni, čelem k ní, a vlastním tělem jí bránila do domu vejít. Než Nola stačila na Patch nějak zareagovat, došlo k ohlušující explozi a z domu zbyla jen hromada sutin.
Je samozřejmé, že Patch se stala miláčkem rodiny a získala své místo nejen ve větším domě, který si rodina pořídila, ale především v jejich srdcích.
