Když se Jilianě a Jarodovi Johnsonovým narodil syn Landon, jejich radost neznala mezí. Nemohli se dočkat na svůj uzlík lásky a těšili se, že prožijí jedno z nejkrásnějších období jejich života. Aby taky ne, Jilian trpěla před otěhotněním endokrinní poruchou a syndromem polycystických vaječníků, šance na otěhotnění tedy byly minimální. O to větší radost ze syna měli. Nečekali, že jejich radost brzy skončí a to kvůli kojení, které je nejpřirozenější a všemi doporučované. Svého syna milovala a kojila. Proč se tedy něco takového muselo stát?
Idylka se změnila v noční můru
Toužebně očekávali syna, namísto toho přišla rána z čistého nebe a o syna přišli. Přišli o něj navíc kvůli té nejpřirozenější věci na světě, kvůli kojení! Proč se tato katastrofa stala a kdo je viníkem v celém příběhu? Jilian Johnsonová našla po letech sílu, aby mohla svůj dojemný příběh vyprávět a tím šířit osvětu. Tolik doporučované kojení totiž může způsobit smrt! Jak je to možné, když vše vypadalo v pořádku a nic nenaznačovalo přicházející katastrofu?
Po kojení nesnesitelně křičel
Porod Landona proběhl císařským řezem, ale vše bylo v pořádku, synek nejevil žádné známky onemocnění nebo pozdějších problémů. Podle rad lékařů a sestřiček Jilian pravidelně přikládala synka k prsům a ten po čase začal sát. Po kojení však Landon vždy nepředstavitelně plakal. Rodiče se domnívali, že je to tím, že už má dost a v kojení již nechce pokračovat. Pravda byla jinde, stála ho bohužel život.
Po příchodu z porodnice upadl do bezvědomí
Jen několik málo hodin po návratu z porodnice upadl Landon do bezvědomí. Jilian si všimla jeho bezvládného tělíčka ležícího v postýlce, byl promodralý a tělo bylo bezvládné. Okamžitě zavolala sanitku, která převezla chlapce na pohotovost do nemocnice. Po několika dnech na jednotce intenzivní péči chlapec zemřel. Jak upřesnil lékař, vlivem celkové dehydratace se mu zastavilo srdce.
Sál, ale nepil
Jak se může stát taková tragédie? Dítě totiž několik dní poctivě sálo, ale nepilo. Jilian totiž vlivem svého onemocnění neměla dostatek mléka a chlapec tedy křičel hlady. Vlivem nesprávných lékařských pokynů a postupů, včetně rad laktační sestřičky, se Jilian snažila syna za každou cenu kojit. Právě kvůli tomu zemřel. Stačilo mu dát láhev mléka. Dnes Jilian vypráví svůj příběh dál, aby se stejná tragédie neopakovala. „Kojení je důležité a dítě by mělo být kojeno alespoň 6 měsíců, ale neobviňujte se, když není kojení možné. Kdybych dala svému dítěti láhev s potřebnou výživou, ještě by tady bylo,“ uzavírá Jilian Johnson svůj příběh.
