Prezident Petr Pavel znovu rozvířil debatu o bezpečnosti Evropy a dal jasně najevo, že podle něj už nastal čas přestat vůči Rusku postupovat opatrně. V rozhovoru pro britský deník Guardian otevřeně prohlásil, že Severoatlantická aliance musí reagovat mnohem tvrději na provokace, které se odehrávají poblíž východního křídla NATO. Z jeho slov je patrné, že situaci nepovažuje za běžné diplomatické napětí, ale za dlouhodobý tlak Moskvy na alianční země.

Pavel varuje před slabostí

Prezident upozornil, že Rusko podle něj velmi dobře ví, kam až může zajít, aniž by vyvolalo přímou vojenskou reakci aliance. Právě toho má Moskva využívat při opakovaných incidentech v blízkosti států NATO. NATO podle něj nesmí působit nerozhodně ani slabě, protože Kreml podle Pavla respektuje především sílu. V rozhovoru zaznělo i silné vyjádření, že by aliance měla „ukázat zuby“ a dát jasně najevo, že další podobné kroky nehodlá tolerovat.

Tvrdé kroky proti Rusku

Petr Pavel zároveň naznačil, že odpověď nemusí být pouze vojenská. Podle něj by NATO mělo zvážit i asymetrické kroky, které by Rusko citelně zasáhly v jiných oblastech. Mluvil například o omezení přístupu k internetu, satelitním službám nebo globálním finančním systémům. Takový postup by podle něj mohl fungovat jako výrazné varování bez přímého vojenského střetu. Prezident tím ukázal, že bezpečnostní konflikt už dávno neprobíhá jen na bojišti, ale také v technologickém a ekonomickém prostoru.

Kreml podle Pavla testuje hranice

V rozhovoru zaznělo, že Rusko už od anexe Krymu v roce 2014 velmi dobře chápe fungování alianční obrany. Podle Pavla se Moskva naučila pohybovat těsně pod hranicí, která by aktivovala článek 5 Washingtonské smlouvy. Tím podle něj neustále testuje trpělivost a odhodlání aliančních států. Prezident připomněl, že podobné incidenty nejsou náhodné a Rusko podle něj pečlivě sleduje, jak Západ reaguje a kde ještě narazí na odpor.

Možnost sestřelu letadel

Největší pozornost ale vyvolala slova o možném sestřelování strojů narušujících alianční prostor. Prezident uvedl, že pokud bude Rusko pokračovat v narušování vzdušného prostoru NATO, měla by aliance zvážit i tvrdší odpověď. Do hry by podle něj mohl připadat i sestřel bezpilotních nebo dokonce pilotovaných strojů. Do rozhovoru zazněla i přesná citace: „Když se nebudeme bránit současným porušením pravidel, Rusko půjde dál,“ uvedl prezident Pavel.

Incidenty nad Pobaltím přibývají

Pavel připomněl také nedávné případy nad územím pobaltských států, které situaci dále vyostřily. Jeden z dronů musela tento týden sestřelit alianční stíhačka nad Estonskem. Podobné incidenty se podle dostupných informací objevily také v Lotyšsku a Litvě. Tyto události podle prezidenta ukazují, že bezpečnostní situace na východním křídle aliance zůstává velmi napjatá a podobné případy mohou přibývat.

Drony mění bezpečnostní situaci

Ve většině případů šlo údajně o ukrajinské drony směřující na ruské území, které elektronický boj odklonil nad státy NATO. Právě to ale podle Pavla ukazuje, jak snadno může podobný incident přerůst v mnohem větší problém. Bezpilotní technologie podle expertů výrazně mění charakter konfliktů a alianční země musí reagovat rychleji než v minulosti. Každý podobný zásah ve vzdušném prostoru totiž může vyvolat další mezinárodní napětí.

Evropa sleduje další vývoj

Výroky českého prezidenta okamžitě vyvolaly silné reakce napříč Evropou. Zatímco část politiků souhlasí s tvrdším postupem vůči Moskvě, jiní upozorňují na riziko další eskalace. Jisté ale je, že debata o bezpečnosti Evropy znovu nabírá na síle. Konflikt na východě kontinentu pokračuje a stále více státníků otevřeně mluví o tom, že NATO musí ukázat větší odhodlání než dosud. Právě slova Petra Pavla tak mohou v následujících dnech rezonovat nejen mezi politiky, ale i mezi obyvateli celé Evropy.

Zdroj: Novinky.cz