Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše se dál vyostřuje. Hlava státu trvá na tom, že má na červencovém summitu NATO v Ankaře své místo, zatímco premiér i část kabinetu jeho účast odmítají. Ve hře tak zůstává i kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu.

Pavel nechce ustoupit

Prezident Petr Pavel dává jasně najevo, že svou účast na summitu NATO nepovažuje za osobní ambici, ale za součást své ústavní role. Od nástupu do funkce se účastnil všech aliančních summitů a připomíná také svou minulost v čele Vojenského výboru NATO. Právě proto podle něj nedává smysl, aby ho vláda z delegace vynechala. Celý spor navíc podle prezidenta působí na veřejnost zbytečně složitě a lidem se začíná zajídat.

Žaloba už leží připravená

Pavel v pořadu Blesku Hráči potvrdil, že má připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho kabinet do delegace nezařadí. Zároveň však tvrdí, že si přeje politické řešení bez zásahu Ústavního soudu. Sám situaci popsal vojenskou logikou, když řekl: „Byl bych asi špatný bývalý voják, kdybych nebyl připraven na varianty B, C a D, takže ta varianta je připravena, ale já věřím tomu, že nebude nutné ji použít.“

Prezident jako rukojmí vlády

Hlava státu ostře odmítá představu, že by kabinet mohl prezidentovi určovat, kam smí nebo nesmí jet při zastupování České republiky v zahraničí. Pavel připomíná, že ústava vymezuje pravomoci jednotlivých institucí a žádná z nich nemá vystupovat jako nadřízená ostatním. V rozhovoru zdůraznil: „Máme tady několik ústavních institucí, které jsou definovány Ústavou, jsou definovány jejich pravomoce a není možné, aby kterákoliv z nich na sebe brala roli nadřízeného stupně těm ostatním. Jinými slovy: prezident nemůže být rukojmím vlády, vláda nemůže prezidentovi určovat, co smí, nebo nesmí.“

Babiš má jiný pohled

Premiér Andrej Babiš prezidentovu účast na summitu odmítá. Argumentuje tím, že na jednání NATO se budou řešit hlavně výdaje na obranu, které má podle něj obhajovat vláda. Stejný postoj zastává také ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů. Ten už v minulosti Pavla označoval za opozičního politika a tvrdil, že se chová protiústavně. Spor tak dávno nepůsobí jen jako technická otázka složení delegace, ale jako ostrý politický střet.

Rozhodnutí má padnout brzy

Macinka v pořadu Poledne s Moravcem uvedl, že premiérovi navrhne, aby vláda rozhodla o složení delegace až ve druhé polovině června po jednání ministrů obrany v Bruselu. Pavel ale očekává, že jasno bude už 8. června. Vychází z veřejných slov Andreje Babiše, podle nichž má vláda právě tehdy jednat nejen o mandátu, ale i o konkrétním složení delegace na summit v Ankaře.

Cesta po vlastní ose ne

Prezident zároveň odmítá představu, že by do Turecka odcestoval sám mimo oficiální vládní delegaci. Takové řešení by podle něj působilo nedůstojně a necivilizovaně. Pavel tím dává najevo, že nechce obejít vládu za každou cenu, ale zároveň nehodlá přijmout postavení, ve kterém by mu kabinet znemožnil plnit roli hlavy státu při zastupování země navenek.

NATO už zažil z první řady

Pavel v minulosti navštívil všechny summity NATO od chvíle, kdy se stal prezidentem. Byl ve Vilniusu v roce 2023, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu. Právě kontinuita jeho účasti patří k hlavním argumentům Hradu. Summity NATO navíc v minulosti za Českou republiku navštěvovali jak premiéři, tak prezidenti, takže současný spor působí o to vyhroceněji.

Hrozí ústavní bitva

Pokud vláda Pavla do delegace skutečně nezařadí, může se politický konflikt proměnit v ústavní bitvu. Kompetenční žaloba by měla vyjasnit, kdo má v podobné situaci rozhodující slovo. Prezident zatím věří, že k tomu nedojde, ale zároveň už dal jasně najevo, že připravený krok má na stole. Spor o summit NATO tak může ukázat, kde končí pravomoc vlády a kde začíná prostor hlavy státu.

Zdroj: iDNES.CZ