V Česku každý rok onemocní rakovinou slinivky přibližně 2 500 lidí a téměř stejný počet na ni zemře – v roce 2024 to bylo 2 351 pacientů. Právě proto je zpráva, která přichází z výzkumných laboratoří i regulačních úřadů, tak důležitá: lék daraxonrasib dokázal v klinické studii téměř zdvojnásobit střední dobu přežití nemocných v nejpokročilejším stadiu. A americký regulátor ho v srpnu 2026 schválil.
Proč je rakovina slinivky tak smrtelná
Nádor slinivky břišní patří mezi nejhůře léčitelné onkologické diagnózy. Zpočátku téměř vůbec nevykazuje příznaky, takže ho lékaři u většiny pacientů odhalí až v pokročilém stadiu, kdy už nelze operovat. „Neměli bychom podceňovat nově vzniklou žloutenku, nevysvětlitelné hubnutí ani přetrvávající bolesti břicha či zad,“ varuje prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové.
Pozornost si zaslouží i nově vzniklá cukrovka po padesátce – zejména pokud ji provází nechtěný úbytek hmotnosti. U naprosté většiny lidí s cukrovkou slinivkový nádor samozřejmě za onemocněním nestojí, přesto prof. Tachecí doporučuje podobnou kombinaci příznaků s lékařem probrat.
Jak daraxonrasib funguje a co přináší pacientům
Nová léčba míří přímo na příčinu nekontrolovaného bujení. Daraxonrasib cíleně blokuje specifickou bílkovinu, která u většiny nádorů slinivky funguje jako zaseknutý plynový pedál – buňky díky ní rostou bez zábrany. Lék se dosud podával pacientům v metastatickém, tedy čtvrtém stadiu nemoci.
Výsledky jsou přesvědčivé. Zatímco při standardní chemoterapii byl medián přežití 6,7 měsíce, s daraxonrasibem se tato hodnota vyšplhala na 13,2 měsíce – tedy na téměř dvojnásobek. „Zatím nejdál je právě tento lék. V klinické fázi prodloužil medián dožití pacientů téměř dvojnásobně,“ potvrzuje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Kdy se lék dostane do Česka a co bude stát
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil daraxonrasib 26. srpna 2026. Pro evropské pacienty ho zatím doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky – finální rozhodnutí ale musí vydat Evropská komise. Teprve po něm se bude řešit dostupnost v jednotlivých zemích.
V Česku pak přijde na řadu ještě vyjednávání o ceně a úhradě ze zdravotního pojištění. A právě cena je zásadní komplikace: podle dostupných informací se pohybuje kolem jednoho milionu korun na pacienta za měsíc. „Dostupnost v Česku bude záviset také na stanovení ceny a úhrady,“ zdůrazňuje prof. Urban. Kdy přesně lék k českým pacientům dorazí, zatím není jisté.
Španělský tým přišel s kombinací tří látek
Paralelně s daraxonrasibem probíhá výzkum, který by mohl jeho účinnost ještě posílit. Tým Mariana Barbacida z madridského Národního centra pro výzkum rakoviny vyzkoušel na laboratorních myších kombinaci daraxonrasibu, afatinibu a experimentální látky SD36. U části zvířat došlo k ústupu nádorů.
Profesor Tachecí ale zdůrazňuje, že výsledky u myší ještě rozhodně nepředjímají, jak se látka zachová u lidí. „Výsledek u zvířat ještě nezaručuje účinnost ani bezpečnost u člověka. Před případným použitím této kombinace u pacientů bude nutný další vývoj a klinické ověření,“ říká. Cesta od laboratoře k ordinaci bývá dlouhá – ale tento směr výzkumu onkologové sledují s nadějí.
Ještě odvážnějším cílem je nádoru slinivky vůbec zabránit. Vědci z americké Johns Hopkins University pracují na experimentální očkovací látce zaměřené na mutace genu KRAS, které se vyskytují u více než 90 % nádorů slinivky. Vakcína učí imunitní systém nebezpečné buňky rozpoznat a zlikvidovat ještě předtím, než se z nich vyvine plnohodnotný nádor.
V první fázi studie vakcína vyvolala imunitní odpověď u 18 z 20 účastníků, kteří měli dědičnou predispozici a zobrazovacím vyšetřením zjištěnou změnu na slinivce. „Výsledky jsou povzbudivé, ale preventivní účinek musí ověřit větší studie s delším sledováním,“ komentuje prof. Urban s tím, že pokud by se účinnost potvrdila, mohla by vakcína pomáhat zejména lidem s vysokým dědičným rizikem.
Kdo je ohrožen nejvíc a co dělat
Zvýšené riziko mají lidé, v jejichž rodině se rakovina slinivky objevila opakovaně, nebo ti, kteří jsou nositeli dědičné mutace. Právě jim lékaři doporučují poradit se s odborníkem o pravidelném sledování ve specializovaném centru – aby se případný nádor zachytil co nejdříve, kdy je šance na úspěšnou léčbu největší.
Preventivně každý může udělat dvě věci: nekouřit a udržovat si zdravou tělesnou hmotnost. Obě tato opatření prokazatelně snižují riziko vzniku nádoru slinivky. Konzultaci s lékařem jednoznačně doporučují i samotní odborníci – zejména tehdy, když se příznaky jako nevysvětlitelná únava, hubnutí nebo bolesti zad objeví najednou a bez zjevné příčiny.
Zdroje: idnes.cz, zena-in.cz









