Ruské parlamentní volby skončily výsledkem, který výrazně posílil pozici vládnoucí strany Jednotné Rusko. Samotné hlasování však doprovázely okolnosti, které vyvolávají otázky kolem skutečné politické soutěže. Protiváleční kandidáti měli výrazně omezené možnosti, část opozice se na celostátní kandidátku vůbec nedostala a pozornost vzbudilo také elektronické hlasování či průběh voleb na okupovaných ukrajinských územích. Výsledky tak ukázaly nejen sílu strany spojené s Vladimirem Putinem, ale také současnou podobu ruského politického prostředí.
Jednotné Rusko slaví
Třídenní hlasování probíhalo od 18. do 20. září a Rusové rozhodovali o obsazení všech 450 křesel ve Státní dumě. Podle údajů ruské Ústřední volební komise získalo Jednotné Rusko přibližně 57,8 procenta hlasů a podle předběžných výsledků obsadilo 355 mandátů. Strana spojená s prezidentem Vladimirem Putinem si tak udržela ústavní většinu a oproti předchozím volbám svou pozici ještě posílila. V roce 2021 získala v poměrné části hlasování 49,8 procenta hlasů.
Opozice měla svázané ruce
Mnohem větší pozornost než samotný očekávaný triumf Jednotného Ruska vzbudily podmínky, za kterých se hlasování uskutečnilo. Voleb se účastnili například komunisté, LDPR či Noví lidé. Tyto parlamentní strany však v minulosti v řadě klíčových rozhodnutí podporovaly kroky Kremlu. Výrazně složitější situaci měli kandidáti, kteří otevřeně odmítají válku na Ukrajině. Agentura Reuters popsala ruské politické prostředí jako silně kontrolované a uvedla, že většina protiválečných kandidátů se do voleb nedostala.
Jabloko dostalo stopku
Velkou pozornost přitáhla liberální strana Jabloko, která dlouhodobě vystupuje proti válce. Ruský Nejvyšší soud před volbami znemožnil její účast ve federální části stranického hlasování, ačkoli někteří její členové mohli kandidovat v jednotlivých obvodech. Strana nakonec nezískala zastoupení ve Státní dumě, ale podařilo se jí překročit pětiprocentní hranici v regionálních volbách v Novgorodské oblasti. Pro odpůrce války tak šlo alespoň o omezený regionální úspěch v prostředí, kde měli jejich kandidáti podstatně menší prostor.
Elektronické hlasování budilo emoce
Otázky se objevily také kolem elektronického hlasování. Ruské úřady během voleb informovaly o rozsáhlých kybernetických útocích proti elektronickým volebním systémům a komunikační infrastruktuře. V Moskvě zároveň někteří voliči hlásili problémy s elektronickými registry. Podle zveřejněných svědectví se v některých místnostech kvůli nefunkčnímu systému komplikovalo vydávání papírových lístků a voliči mířili k elektronickým terminálům. Ruské úřady tvrdily, že útoky odrazily a systém fungoval. Kritici elektronického hlasování však dlouhodobě zpochybňují jeho transparentnost.
Hlasování se zbraněmi v zádech
Ještě větší kontroverzi vyvolalo hlasování na ukrajinských územích okupovaných Ruskem. Moskva zahrnula do voleb také části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž anexi mezinárodní společenství široce neuznává. Z některých míst se objevily záběry, na kterých lidé vhazovali hlasovací lístky do uren v přítomnosti ozbrojených ruských příslušníků. Ukrajinská strana a lidskoprávní organizace zároveň tvrdily, že na některé obyvatele úřady vyvíjely nátlak. Moskva naopak prezentovala účast těchto regionů jako součást ruského volebního procesu.
Pozorovatelé tentokrát chyběli
Dalším sporným bodem byla absence pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Rusko je k volbám nepozvalo a tamní ministerstvo zahraničí obvinilo organizaci z dvojího metru. Předseda Parlamentního shromáždění OBSE Pere Joan Pons naopak označil tento krok za porušení ruských závazků. Opoziční strany a aktivisté během hlasování upozorňovali také na údajné nesrovnalosti ve volebních místnostech. Některá jejich tvrzení však média nemohla nezávisle ověřit.
Kreml dostal silnou většinu
Výsledek voleb přinesl Jednotnému Rusku 355 ze 450 křesel, takže strana dál disponuje většinou dostatečnou i pro ústavní změny. Vladimir Putin před hlasováním spojoval volby také s otázkou podpory současného směřování země a války na Ukrajině. Kreml proto může výsledek prezentovat jako potvrzení podpory svého kurzu. Kritici ovšem upozorňují, že při omezené účasti protiválečných kandidátů a absenci nezávislého mezinárodního pozorování nelze výsledek jednoduše chápat jako přesný obraz názorů celé ruské společnosti.
Volby provází velké otázky
Oficiální čísla tedy hovoří jasně a Jednotné Rusko zůstává dominantní silou Státní dumy. Podstatně méně jednoznačná zůstává otázka podmínek, ve kterých Rusové vybírali své zástupce. Vyloučení velké části protiválečných kandidátů, problémy hlášené kolem elektronického hlasování, absence pozorovatelů OBSE a hlasování na okupovaných ukrajinských územích patří mezi okolnosti, které kritici procesu zdůrazňují. Ruské úřady naopak trvají na legitimitě hlasování. Jisté je, že Vladimir Putin a jeho politický systém vycházejí z voleb s mimořádně silnou parlamentní pozicí.
Zdroj: eXtra.cz
