Život na ruském venkově nikdy nebyl snadný a lidé si museli své živobytí doslova vydupat ze země a využít všechno, co nabízela okolní příroda. A ačkoliv obecně platí, že pokrok nelze zastavit, zde se toho zase tak mnoho nezměnilo.

Drsné prostředí má samozřejmě vliv také na povahu lidí, kteří zde žijí. Jsou velice odolní, pracovití a také obvykle neváhají podat pomocnou ruku, protože sami dobře vědí, jak je důležité být jeden druhému oporou. A přesně taková je i Uljana.

Uljanin život

Uljaně je 34 let, na venkově se narodila a nikdy neuvažovala o tom, že by se přestěhovala do města, kde by život mohl být o něco snazší. S manželem se starala o tři malé děti, ale v podstatě byla péče na ní, protože manžel pracoval ve vedlejší, poměrně vzdálené vesnici. Na venkově je o dobrou práci nouze a lidé jsou zvyklí za ní cestovat i na větší vzdálenost.

Čtěte také: Když jí byly dva roky, byla nejkrásnějším dítětem. Jak vypadá teď?

Uljana sama sice také pracovala, ale poměrně hodně času jí zabralo sbírání dřeva v okolních lesích a také různých plodů, které lesy nabízely. Když měla štěstí a našla dostatek hub, borůvek a různých bylin, ve kterých se dobře vyznala, nechala něco pro domácí potřebu a větší část prodávala na trhu.

Nečekaný nález

Jednoho dne Uljana při svých výpravách do lesa našla něco, co jí úplně změnilo život. Když se prodírala křovím, zdálo se jí, že slyší dětský pláč. Nejprve tomu nemohla uvěřit, protože široko daleko nebylo žádné stavení, ale šla blíž ke zdroji zvuku, aby se ujistila. Ke svému úžasu našla nedaleko krabici, ve které bylo plačící miminko. Uljaně bylo jasné, že ho tady museli nechat nějací zoufalí, zřejmě velice chudí rodiče.

Po návratu domů předala dítě policii, která však jeho skutečné rodiče nevypátrala a dítě bylo umístěno do ústavu pro sirotky. Uljana však na nalezenou holčičku nemohla přestat myslet, a nakonec se i přes nesouhlas manžela rozhodla dítě adoptovat a poskytnout mu domov.

Osud Uljany a její nové dcery

Dcerka rozšířila její už tak velkou rodinu a zdálo se, že jsou všichni šťastní, ale netrvalo ani dva roky, a Uljanin manžel od rodiny odešel. Nezvládal podporovat tolik dětí a zřejmě se také nedokázal smířit s tím, že se Uljana holčičky ujala bez jeho souhlasu.

Naštěstí díky své šikovnosti a pracovitosti a také díky pomocí komunity se Uljaně i všem jejím dětem daří dobře a rodina nikdy nelitovala, že malé nalezené dívence poskytli domov a lásku.