Holčička a chlapeček

Zajímavostí je, že se jednalo o dvojčata chlapečka a holčičky. Chlapeček byl zcela v pořádku, silný a zdravý kluk. Bohužel holčička takové štěstí neměla. Narodila se bez kousku mozku, což v podstatě znamená nemožnost běžného života. To potvrdili i lékaři, kteří ji dali jenom několik týdnů života. Oba adoptující rodiče to velmi šokovalo a zasáhlo. Udělali však něco, co nikdo nečekal.

Vzali si obě děti

Je jasné, že když někoho stihne taková negativní informace, tak se ptá, proč zrovna oni. Stejně tak se ptá, co má udělat. Lékaři samozřejmě doporučovali nechat holčičku v nemocnici, pod jejich dohledem. To bylo ze strany rodičů odmítnuto. I když má jenom několik týdnů až měsíců života, může ho příjemně prožít. A tak se rozhodli vzít si domů obě dvě děti. A to proto, aby byly obě dvě děti stále spolu. Tak jako po celých 9 měsíců, tak i nadále. Zkrátka a jednoduše nechtěli, aby malá holčička umírala sama a bez pomoci v nemocnici. Chtěli, aby i ona byla součástí jejich velké rodiny.

Čtěte také: Dokonalá sněhová poleva z bílků, která se neroztéká a je vhodná na všechny druhy koláčů a dortů. Jakmile se jí naučíte, už jinou dělat nebudete!

Z týdnů byly měsíce

I když lékaři dávali malé slečně jenom několik týdnů života, ukázalo se, že je to velká bojovnice, která žila po dobu několika měsíců. Bylo to téměř půl roku. A ty netrávila v nemocnici, ale trávila je s celou rodinou. Byla jejich součástí, která jí dodávala radost a sílu. I to bylo podle lékařů důvodem, že se nevyhnutelné tolik oddálilo. Navíc bylo jasně vidět, jak je malá slečna spokojená, což dávala najevo. Láska, smích a další projevy byly ukázkou toho, že daná rodina zvolila opravdu správně.

Obrovská láska

I když rodina od počátku věděla, že s nimi nebude napořád, chtěla ji zahrnout láskou. Tu bohužel nedostala od svých biologických rodičů a bohužel pro ni krutou ránu připravil i její osud. To ale nebyl důvod k tomu, aby zůstala sama v nemocnici, odkázaná svému osudu. Takové gesto bylo ze strany rodičů opravdu krásné a proto tento příběh obletěl celý svět. Rodina si zasloužila úctu, jelikož ukázala, že i když byla holčička na světě jenom 6 měsíců, tak během nich prožila mnoho krásných okamžiků, které jí byly jak adoptivními rodiči, tak jejími sourozenci připraveny.

Spolu se svým bratrem

Příběh však končí špatně, jelikož bez části mozku se bohužel žít nedá. Stalo se to, co předpovídali lékaři a malá slečna, ještě miminko, naposledy vydechla. A to během spánku, a to v postýlce, kterou sdílela se svým bratrem. K tomu měla velké pouto a tak v podstatě skonala u člověka, kterého znala nejvíce a ke kterému měla tu největší citovou vazbu.