Tento příběh by si měl přečíst každý! Zabere jen 2 minuty Vašeho času a přitom zcela změní Váš pohled na život!

Dva muži, kteří byli vážně nemocní, leželi ve stejném nemocničním pokoji již nějakou dobu.

Jednomu z nich bylo dovoleno si každý den na hodinu sednout, aby mu odtekla z plic nahromaděná tekutina.

Jeho postel se nacházela hned vedle okna. Druhý muž trávil celou dobu ležením pouze na zádech. Muži si spolu povídali i celé hodiny. Hovořili o svých manželkách, domovech, práci, o tom jak sloužili v armádě a kde všude byli a jaká místa navštívili. Moc rádi vzpomínali na tyto krásné časy, kdy byli plní energie a šťastní. Každé odpoledne, když si muž ležící u okna mohl sednout, strávil celý čas vyprávěním svému spolubydlícímu o všem, co se dělo za oknem.

Čtěte také: Probudíte se a nemůžete se pohnout? Stává se to celkem často. Toto je vysvětlení daného stavu

[hana-code-insert name=’google‘ /]Muž na druhé posteli díky této chvíle vždy ožíval a byl velmi šťastný. Jeho svět se rozšířil a ožil o všechnu tu aktivitu a barvy vnějšího světa.

Za oknem se nacházel park s krásným modrým jezírkem. Kachny i ​​labutě si tu hrály na hladině. Děti pouštěly své modely lodiček a předháněly se v tom, kdo je lepší. Mladé zamilované páry se procházely ruku v ruce uprostřed záhonů květin hýřícími všemi barvami a v dálce byla krásná silueta města. Zatímco muž sedící u okna vše popisoval do nejmenších detailů, muž ležící na opačné straně pokoje měl přivřené oči a představoval si všechnu tu nádheru a celou malebnou scenérii. I když neslyšel žádné zvuky, dokázal si všechno živě představit.

Dny, týdny a měsíce ubíhaly strašně rychle. Jednoho dne přišla sestra, aby muži donesla vodu na koupání. V posteli u okna však našla už jen nehybné tělo muže. Zemřel v klidu během spánku. Smutná sestra přivolala další zaměstnance nemocnice, aby tělo odnesli. Jakmile to bylo vhodné, ji druhý muž požádal, zda by se mohl přesunout na místo u okna. Sestra mu velmi ráda vyhověla. Po tom, jak si byla jistá, že se na novém místě cítí v pohodlí, odešla a nechala ho samotného.

Pomalu s bolestmi se natáhl na jeden loket, aby poprvé uviděl reálný svět venku. Byl nucen se pomaličku natočit, aby tam dohlédl. Čelil však prázdné stěně. Muž se později zeptal zdravotní sestry, co mohlo přinutit jeho zesnulého spolubydlícího k popisu takových nádherných věcí za oknem. Sestra odpověděla, že tento muž byl slepý a nemohl nic vidět. Dále řekla: Možná Vás chtěl jen povzbudit.

[hana-code-insert name=’Dole‘ /]Epilog

Existuje extrémní štěstí v dělání ostatních lidí šťastnými, navzdory vlastní špatné situaci. Sdílený smutek je polovina neštěstí, ale sdílené štěstí a radost se navzájem násobí. Pokud se chcete cítit bohatí, stačí spočítat všechny věci co máte, které za peníze nekoupíte.

Pokud se Vám článek líbil, nezapomeňte ho sdílet se svými přáteli a rodinou :-)!