Ještě v lednu Babišova vláda slavnostně slíbila: žádné nové daně. V programovém prohlášení to stojí černé na bílém – „zavazujeme se nezvyšovat žádné daně.“ Slib ale vydržel méně než rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nyní otevřeně přiznává, že bez zvýšení některých daní se při snižování rozpočtového schodku prostě neobejdou.
Co se má zdražit jako první
Kabinet už minulý týden schválil padesátiprocentní sektorovou daň pro rafinerie. Ta se bude počítat z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025 a vláda by ji ráda inkasovala už za letošní rok. Schillerová vysvětluje, proč: ceny pohonných hmot divoce kolísají kvůli situaci v Hormuzském průlivu a státní rozpočet na to doplácí – jen za říjen odhadem 1,1 miliardy korun.
Na řadě jsou ale i jiné oblasti. Ministerstvo financí zvažuje zavedení spotřební daně na kratom a HHC a zároveň zvýšení daně z hazardu. Schillerová tato opatření odmítá nazývat porušením slibu – argumentuje tím, že vláda má v programu zároveň boj se závislostmi a šedou ekonomikou.
Banky, zbrojařské firmy i energetika: kdo dalšího se to může týkat
ANO nezůstává jen u pohonných hmot a neřestí. Schillerová potvrdila, že hnutí uvažuje i o vyšším zdanění dalších odvětví – konkrétně zmiňuje zbrojařské firmy, energetické společnosti a banky. Premiér Andrej Babiš otevřeně mluví o jejich „brutálních a nepřiměřených ziscích“ v posledních letech. Žádná konkrétní čísla ani termíny zatím nepadla, debata ale jednoznačně pokračuje.
Investiční byty: daň, jejíž parametry nikdo nezná
Schillerová plánuje také zdanění investičních bytů. Zatím ale záměrně mlží – nechce nastavovat hranici podle počtu bytů, ale podle výše zdanění. „My nechceme jít na počet, my chceme jít na výši zdanění,“ řekla ministryně. Konkrétní parametry ale stále neupřesnila.
Právě tady narážejí na největší odpor uvnitř vlastní koalice. SPD i Motoristé jsou k tomuto nápadu velmi zdrženliví. Ministr zahraničí Petr Mainka (Motoristé) upozornil, že pravidla by mohla být snadno obcházena, a zdůraznil, že jakékoli zvyšování příjmů státu musí jít ruku v ruce se snižováním výdajů.
Před volbami se SPD ani Motoristé ke zvyšování daní veřejně nehlásili. Teď mění tón. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala připustil, že koalice bude posuzovat, které daně jsou důležité a co případně podpoří. Zároveň nabídl vlastní logiku: příští rok má poměr celkově vybraných daní k HDP díky růstu ekonomiky mírně klesnout – a koalice by to mohla využít jako prostor pro přesun zdanění, aniž by celková daňová zátěž výrazně vzrostla.
Opozice: vláda podvedla voliče
Opoziční strany jednoznačně tvrdí, že Babiš a spol. vědomě slibovali něco, co splnit nemohli. „Vláda slibovala něco, co nemůže dodržet – a bylo to zřejmé, protože věděla, do čeho jde,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová ze STAN. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib jde ještě dál: „Prostě podvedli své voliče.“
Šéf opoziční ODS Martin Kupka zase varuje, že sektorové daně v praxi nefungují podle vládních představ – a mohou způsobit odliv firem i kapitálu z Česka. První místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila připomněl základní ekonomickou poučku: vyšší daň pro firmu automaticky neznamená nižší cenu pro zákazníka. Naopak.
Kdy a o kolik se schodek sníží
Cílem celého balíčku je snížit navržený schodek státního rozpočtu na rok 2027 o dvacet miliard korun. Vláda chce mít konkrétní podobu zákonů dohodnutou ještě do konce letošního roku. Jak přesně bude balíček vypadat a které daně nakonec skutečně vzrostou, se teprve ukáže – jednání uvnitř koalice stále probíhají.
Jedno je ale jasné: kdo čekal, že tato vláda daně na daně nesáhne, bude zklamán. Otázkou zůstává jen to, koho zdražení nakonec zasáhne nejvíc.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
