Dětská hysterie je něco, co obtěžuje nejen samotné rodiče, ale také celé okolí. Vzpomeňte si sami, kolikrát jste byli svědkem toho, když se dítě rozčilovalo, že není po jeho? V záchvatu si lehlo na podlahu a křičelo a brečelo a chtělo se domoci toho, po čem toužilo. A kolikrát jste byli svědkem toho, že rodiče ve snaze ukončit tuto scénu dítěti opravdu jeho přání splnili? Určitě si nemusíme vyprávět o tom, že je to chyba a že dítě vlastně bylo za své nepřístojné chování vlastně odměněno.
Problém rozmazlených dětí
Své děti milujeme a rádi bychom jim chtěli dopřát všechno. Avšak i tak by děti měli respektovat, když jim rodiče řeknou „ne“. Pokud toto slůvko vyvolá hysterickou scénu, pak je jisté, že je něco špatně. Nejhorší na tom je, že rodiče jsou v takových chvílích bezradní – jak se zachovat, abychom neobtěžovali své okolí a přitom dítěti nesplnili to, co se snaží si vykřičet? Na toto téma existují na maminkovských tématech řada osvědčených rad a tipů. Ne všechny jsou ale účinné.
Nechte se inspirovat skutečným příběhem!
Jedna bloggerka jménem Paula měla stejný způsob. Její malý syn také nemohl slyšet slůvko „ne“. To u něj ihned vyvolalo typickou hysterickou scénu bez ohledu na to, kde se zrovna nacházeli. A tak Paula jednoduše začala počítat do deseti. Až tak jednoduché její řešení je. Nejedná se ale o klasické počítání do deseti, po kterém má přijít trest. Je to vlastně taková hra. Svému dítěti sdělíte pravidla – až napočítáte do deseti nastane změna chování.
Stačí napočítat do deseti
Typickým příkladem je to, že svému dítěti oznámíte, že už si nemůže hrát a poté, co napočítáte do deseti, nadejde čas na jinou činnost – například na horkou koupel. Proč toto funguje? Je to dáno tím, že dítě nerozumí tomu, co znamená časový úsek 5 minut. Dokáže se soustředit pouze na blízkou budoucnost, jako je například již zmíněných 10 sekund. Pokud své dítě varujete, že za deset sekund nastane změna chování, pak je schopné se na tuto změnu lépe připravit v předstihu a nebude se tolik vztekat.
Skutečně to funguje?
Finta spočívá v tom, že děti nemají rády změny. Přímo se jich bojí. Je tedy potřeba jim dát čas, aby se s příkazem vyrovnaly. V takovém případě nebudou protestovat. Budou mít prostě čas smířit se s tím, že je potřeba ukončit činnost, která je baví, a začít dělat i věci, které jim tak příjemné nejsou. Musíte si ale trvat na svém. Pokud dítěti řekněte, aby si přestalo hrát, že je čas na spaní a toto v rámci počítání nesplníte, pak se metoda mine účinkem.
Na začátku bude asi trochu problematické vypořádat se s novým režimem, uvidíte ale, že časem to bez nervů zvládnete oba. Úspěšnost je podle Pauly 90 %.
