David Hampl
21 prosince, 2018

Ne vše je v životě dokonalé. Mohou se objevit chvíle, které rozhodně nejsou příjemné. Právě  naopak. Své o tom může vyprávět i Jon Negril. Muž, který se narodil v Rumunsku, kde se také seznámil se svou budoucí manželkou. S tou žil celkem spokojený život až do doby, kdy mu zemřela. A to výrazně ovlivnilo to, co se s ním následně stalo. Nyní je mu 71 let a posledních 10 let jeho života rozhodně nebylo nijak příjemných. A to z důvodu, že byl odkázán na velmi těžký život. Ten byl spojený s tím, že musel bydlet sám v polorozbořeném domě na okraji Bukurešti.

Šílené podmínky pro život

Jenom málokdo by zvládl to, co si Jon Negril musel zkusit posledních deset let. I když mluvíme o tom, že mě domov, je třeba tento fakt uvést na pravou míru. A to v tom směru, že se jednalo spíše o rozbořenou chatrč, která na první pohled nevypadala, že by v ní snad někdo mohl bydlet. Dům neměl okna, místo dveří byl jenom průchod, izolace nebyla žádná střecha byla děravá a všude kolem byl neskutečný nepořádek.

Jenom přežíval

Do doby, než mu umřela jeho žena, žil celkem spokojeně a také bez problémů. To se ale po její smrti výrazně změnilo. V podstatě musíme říci, že Jon Negril ztratil důvod žít a tak se o nic nestaral. Svůj život nežil, ale jenom přežíval. Bylo mu jedno, co se kolem něho děje, jelikož s odchodem ženy také ztratil smysl života. Neměl už proč a hlavně pro koho žít. A tak skončil jako bezdomovec v rozbité chatrči, kde 10 let žil. A to s cílem, že jednou zde také umře. Nakonec se na něho usmálo štěstí a jeho život se přece jenom obrátil k lepšímu.

Měl všímavé okolí

Co se v jeho životě natolik změnilo, že můžeme říci, že začal mít štěstí a vše se u něho v dobré obrátilo? Dost možná budete překvapeni. To, co se mu skutečně povedlo, je spojeno s tím, že měl velmi mnoho lidí ve svém okolí, kteří mu dokázali výrazně pomoci. Byli to jeho sousedé, stejně jako se jednalo o jeho přátele a známé, stejně jako nelze zapomínat ani na ty, kteří znali jeho ženu. Do toho všeho se vložili také zaměstnanci sociálních služeb, kteří také pomohli tomu, aby mohl Jon Negril žít mnohem lepší život.

Ti všichni uváděli, že to bylo poměrně těžké. Trápil ho velký zármutek ze smrti své ženy, se kterým se po 10 let nedokázalo stále vyrovnat a vlivem toho také ztrácel jakékoliv důvody, proč by měl na světě i nadále žít a proč by měl také zlepšovat své žití jako takové. Vyhýbal se kontaktu s lidmi, stejně jako se vyhýbal všemu, co měl v minulosti tolik rád. Lidé z jeho okolí přiznávají, že jejich pomoc přišla doslova za pět minut dvanáct.

Stavba nového domu

Sám se odmítl také vystěhovat. Bylo velmi těžké nabízet pomoc někomu, kdo o ni ani nestál a chtěl být někde, kde bude moci rychle umřít. Jeho příběh se stal velmi známým a do všeho se vložila i řada dobrovolníků. Aby nemusel být násilím vystěhován, začínalo se postupně. A to tak, že se mu postavil vedle stávajícího nový, již mnohem kvalitnější přístřešek, který by mu nabídl určitý komfort bydlení. V něm měl vše, co k životu potřeboval. Do nového bydlení se tedy přestěhoval a rázem začal znovu nacházet chuť k životu. Už jenom proto, aby ocenil pomoc všech, kterým nebyla jeho situace lhostejná.

Bydlí sám, ale zlepšuje se

Jeho nový příbytek sice není žádným luxusem, ale je nesrovnatelně lepší, než původní chatrč. I samotný jeho obyvatel začíná zjišťovat, že nežil úplně dobře a že na světě je mnoho dobrých lidí, pro které se vyplatí žít. A ti mu pomáhají stále. Chodí ho navštěvovat, přinášejí mu jídlo, pomáhají mu s údržbou bydlení, nebo se starají o tom, aby mu nic nechybělo. Z muže, který chtěl jenom umřít se rázem stává osoba, která opět začíná nacházet smysl života.

Sdílejte článek