Představte si následující situaci – manželka jako vždy prostře doma k večeři. Muž usedne a s vážným výrazem řekne: „Musím ti něco říct.“ V takovém případě už stejně jako jeho manželka tušíte, že se nebude jednat o žádné příjemné překvapení. A pokud jste předtím nic netušili, o to horší to pro vás bude.

„Proč?“

Tato otázka napadne snad každého z nás. A i manželka z našeho příběhu ji položila ihned poté, co jí muž sdělil, že uvažuje o rozvodu. Když se ale odpovědi vyhýbal, samozřejmě ji to rozzlobilo. „To jsi chlap, když mi to nedokážeš říct na rovinu?“ Bohužel ani pak se manžel nepřiznal k tomu, že je zamilovaný do cizí ženy. Se svou ženou strávil deset let života, a i když se mu nyní zdála cizí, litoval ji. Ten večer už spolu nepromluvili.

Něco psala…

Manžel se chtěl se svou ženou vypořádat rozumně – chtěl jí přenechat dům, auto i 30 % v jeho společnosti. To však jeho žena nepřijala a rozvodové papíry roztrhala. Den po této situaci se manžel vrátil jako vždy z práce domů. Manželka s ním nemluvila, neprostřela k večeři, nic nenavařila, jen něco psala. Manžel si šel rovnou lehnout. Poté, co se probudil, jeho žena stále něco psala. Muž to ignoroval a věnoval se sobě.

Čtěte také: Jak zabránit vzniku strií a co dělat, když už je máte? Víme, jak na ně!

Podmínky rozvodu

Ráno mu přednesla, jak si představuje podmínky rozvodu. Nechtěla žádný majetek, jak by se dalo očekávat, přála si jen, aby celý měsíc před rozvodem žili jako spořádaná rodina. Syn měl před zkouškami, a proto ho nechtěl žádný z manželů rozrušovat. Další věcí, kterou musel manžel denně dělat, je nosit ji až k vchodovým dveřím v náručí, jako když ji nesl ze svatební místnosti. Milenka si z těchto podmínek ťukala na čelo, zdály se jí absurdní, přesto na ně muž přistoupil.

Zbláznila se?

První den, kdy muž nesl svou manželku 10 metrů až ke vchodovým dveřím, se tomu jejich syn smál a povzbuzoval je. Vzhledem k tomu, že mezi manželi nebyl již delší dobu žádný fyzický kontakt, nebylo to pro muže moc příjemné. „Neříkej synovi o rozvodu,“ prosila ho žena. A on ji poslechl. U vchodových dveří ji položil na zem a každý šel do práce svou cestou – muž autem a žena autobusem.

Druhý den „experimentu“

Druhý den se situace opakovala. Když ale muž vzal svou ženu do náručí, bylo to přirozenější. Opřela se mu o hruď a on začal vnímat její vůni. Viděl, že má vrásky a také šedé vlasy. Krátce ho zasáhla výčitka z toho, co se chystá udělat. S každým dalším dnem bylo v nošení manželky více a více intimity. A na konci měsíce už toto nošení bylo i příjemné – jako každodenní rozcvička.

Dny postupně míjely…

Když se manželka jeden den rozhodovala, co si dát na sebe, muž si uvědomil, že všechny šaty jsou jí velké. Za ten necelý měsíc hrozně zhubla – možná proto bylo její nošení den ode dne jednodušší. Muž si uvědomil, jak moc jí ublížil. Do místnosti přišel syn s tím, že je čas odnést maminku ke dveřím. Ta ho objala. Celý tento výjev na muže zapůsobil natolik, že když svou ženu ten den nesl ke vchodovým dveřím, připadal si, jako ve svatební den.

„Promiň, už se rozvádět nechci.“

Poslední den si muž uvědomil něco, co mu žena tímto nošením chtěla říct. Ten den utíkal ke své milence. „Promiň, už se rozvádět nechci,“ sdělil jí. „Uvědomil jsem si, že našemu manželství chyběla intimita. Když jsem svou ženu každý den nosil na rukou, uvědomil jsem si, že bych to měl dělat až do konce jejího života. Nevážil jsem si jen detailů každodenního života.“ Za tato slova dostal od milenky pořádnou facku.

Dokud nás smrt nerozdělí…

Cestou domů se muž stavil v květinářství – koupil kytku a na kartičku napsal: „Budu tě nosit na rukou, dokud nás smrt nerozdělí.“ S úsměvem na rtech a kyticí v ruce muž přišel domů a hledal svou manželku. Když však přišel domů, zažil šok. Jeho manželka ležela na posteli – mrtvá. Měla rakovinu a muž si toho kvůli svému rozvodu nevšiml. To, co pro něj manželka udělala, bylo něco neskutečného. I když věděla, že zemře, nechtěla, aby jejich syn o rozvodu věděl. Chtěla, aby věřil, že svou manželku až do konce života miloval.

Těšte se s každodenního života

Jaké plyne z příběhu ponaučení? Nad tím už se zamyslete každý sám. Neexistují žádné majetky, dům či auto, který by mohl vztahu pomoci. Každodenní život – radosti, starosti i monotónnost, jsou štěstím v životě. Snažte se vnímat realitu a zaměřte se na to, co je skutečně důležité!