Muži si spolu povídali dlouhé hodiny. Mluvili o svých rodinách, manželkách, domově, kde pracují, o svých spolupracovnících nebo o tom, kde byli na dovolených. Muž, který ležel u okna, každý den vyprávěl svému sousedovi o tom, co vidí za oknem.
Druhý muž začal žít jen pro tu chvíli, kdy mu druhý vyprávěl osvětě za oknem
Okno bylo do parku, ve kterém bylo krásné jezero. Kachny a labutě plavaly ve vodě a kolem běhaly děti, které do jezera vypouštěly malé lodičky. Mladí milenci chodili kolem jezera, drželi se za ruce, všude kolem bylo spoustu květin a v dálce byl vidět horizont. Když muž ležel u okna a všechno vyprávěl, druhý si se zavřenýma očima představoval veškeré scény.
Jednoho dne řekl, že pod oknem se koná průvod. Druhý muž sice neslyšel zvuky davu, ale živě si představoval akci z vyprávění. Postupovaly dny, týdny a měsíce. Jednou ráno si zdravotní sestřička všimla, že pacient se dostal na druhou stranu, a se smutkem zavolala ostatní, aby převzali mrtvé tělo. Po chvíli se druhý muž zeptal, jestli je možné, aby mohl mít postel u okna.
Sestra mu vyhověla, a on zjistil pravdu o svém sousedovi
Sestra ho přesunula k oknu, a když viděl, že leží pohodlně, nechala ho samotného na pokoji. Muž překonal svou bolest, opřel se o loket a poprvé se podíval na svět za oknem, který znal pouze z vyprávění. Po vynaložení veškerého úsilí se otočil a zjistil, že se dívá do bílé zdi. Muž se zeptal sestry, proč jeho soused vyprávěl tak barvité příběhy, které viděl za oknem. Sestra mu odpověděla, že byl muž slepý a pravděpodobně mu chtěl jen dělat radost.
Tím, že uděláte radost ostatním lidem, stanete se tak šťastnou osobou v jakékoliv situaci, ve které se nacházíte. Smutek, který můžete sdílet s ostatními, nepřináší tolik bolesti. Když lidé sdílejí štěstí, tak se zdvojnásobuje. Bohatství spočívá v tom, co máte, a nejde si za peníze koupit.
