Brněnský sjezd sudetských Němců vzbudil mimořádnou pozornost, protože se vůbec poprvé konal na území České republiky. Politici i zástupci sudetoněmeckého sdružení mluvili o smíření, odvaze a nové budoucnosti, zatímco část veřejnosti dávala jasně najevo nesouhlas. Událost tak znovu otevřela citlivé historické téma, které ani po desetiletích neztratilo sílu.

Historický okamžik v Brně

Sudetoněmecký sjezd v Brně označili jeho představitelé za událost, která má podle nich mimořádný význam pro vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci. Zemský předseda bavorské organizace SdL Steffen Hörtler prohlásil, že konání akce právě v České republice otevírá novou kapitolu vzájemných vztahů. Zdůraznil, že nejde o běžné setkání, ale o symbolický krok, který má podle pořadatelů ukázat ochotu mluvit o minulosti a hledat cestu k budoucnosti.

Slova o odvaze

Hörtler ve svém projevu připomněl, že sjezd v Brně podle něj nevznikl samozřejmě ani snadno. Právě proto pronesl slova: „Není to samozřejmost, je to výsledek velké odvahy a dialogu,“ řekl o konání sjezdu v Brně. Vyzval přítomné, aby tuto chvíli využili k budování mostů a k rozvoji společné evropské budoucnosti. Odsun Němců po druhé světové válce označil za hořkou rozluku někdejšího soužití.

Přijetí jako symbol

Ve svém vystoupení Hörtler uvedl, že sudetští Němci podle něj v Brně zažili mírové přijetí. Právě v této souvislosti dodal: „Stavíme živoucí most evropské budoucnosti,“ dodal. Tato slova měla podtrhnout snahu pořadatelů ukázat sjezd jako událost smíření. Jenže zatímco jedni mluvili o nové etapě vztahů, jiní upozorňovali na bolestné historické souvislosti a na to, že takové akce stále budí velké emoce.

Grolich přivítal krajany

Jihomoravský hejtman Jan Grolich oslovil účastníky sjezdu velmi vstřícně. Ve svém projevu je nazval milými krajany a pronesl větu, která okamžitě vyvolala pozornost: „Jste tady vítaní, jste naši přátelé,“ prohlásil. Dodal, že má radost, že může sudetské Němce v Brně srdečně přivítat. Zároveň mluvil o dlouhé cestě, kterou Češi a Němci od konce druhé světové války podle něj ušli.

Pravda láska a smíření

Grolich v projevu zdůraznil, že podle něj nejde o přepisování historie. Právě naopak uvedl: „Nechceme přepisovat historii, chceme ukázat opravdovou sílu pravdy a lásky, která vede k usmíření, přátelství a ke svobodě,“ řekl. Reagoval také na nesouhlas, který sjezd u části české veřejnosti vyvolal. Neděli označil za přelomovou, ale zároveň naznačil, že po skončení pozornosti se život vrátí do běžného rytmu. „A na to se já už velmi těším,“ dodal.

Vaňková mluvila o zlu

K účastníkům promluvila také brněnská primátorka Markéta Vaňková. Podle ní lidé nemohou budovat společnou budoucnost bez odvahy podívat se minulosti přímo do očí. Ve svém projevu řekla: „Zlo nelze odstranit dalším zlem. Zlo zůstává zlem a jedinou možnosti k otevření cesty k budoucnosti je smíření,“ řekla. Tím navázala na tón celé akce, která se snažila vystupovat jako gesto dialogu a usmíření.

Setkání místo jednorázové akce

Šéfka Sudetoněmecké mládeže Stefanie Kilianová připomněla motto letošního sjezdu „Život je setkávání.“ Zdůraznila, že nynější událost podle ní nemá působit jako jednorázové gesto, ale jako součást delšího procesu. Hlavnímu shromáždění předcházel nástup vlajkonošů v krojích a program pokračoval projevy dalších představitelů. Mezi nimi měli vystoupit také Bernd Posselt a bavorský premiér Markus Söder.

Protesty a těžká historie

Sjezd v Brně provázely protesty, někdy i za účasti stovek lidí. Téma sudetských Němců totiž v české společnosti stále vyvolává silné reakce. Po druhé světové válce odešly z Československa asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 000 až 30 000 lidí. Za nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel tehdejšího Československa. I proto brněnský sjezd zůstává událostí, která rozděluje názory.

Zdroj: Forum24.cz