Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou kolem účasti na letošním summitu NATO se dostává do zcela nové fáze. Hlava státu se rozhodla obrátit na Ústavní soud a požaduje jasné vymezení pravomocí mezi prezidentem a vládou. Premiér Andrej Babiš sice krok respektuje, zároveň ale dává najevo, že s podobným řešením zásadně nesouhlasí. Celá kauza tak může významně ovlivnit fungování nejvyšších ústavních institucí.

Spor míří před Ústavní soud

Prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu kvůli dlouhodobému sporu s vládou o svou účast na letošním summitu NATO. Ústavní soud už potvrdil, že návrh přijal, a zároveň upozornil, že si uvědomuje naléhavost celé záležitosti. O tom, zda případ projedná přednostně, rozhodne plénum složené ze všech soudců. Celá situace vznikla poté, co vláda schválila složení české delegace bez účasti prezidenta, což Pavel označil za zásah do svých ústavních pravomocí.

Prezident mluví o bezprecedentním kroku

Petr Pavel svůj postup vysvětluje tím, že vláda překročila hranice svých kompetencí. V prohlášení zdůraznil: „Rozhodnutí vyloučit prezidenta republiky z delegace považuji za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Zastupování státu navenek je pravomocí prezidenta podle článku 63 Ústavy České republiky. Je to v podstatě popis jeho práce. Vyloučit prezidenta z výkonu této pravomoci tedy znamená omezit jeho roli, kterou mu dává Ústava, nikoli vládní usnesení.“ Podle prezidenta nejde pouze o cestu na zahraniční jednání, ale především o obranu ústavního postavení hlavy státu.

Co přesně prezident po soudu požaduje

Kompetenční žaloba obsahuje několik konkrétních požadavků. Prezident chce, aby Ústavní soud jednoznačně určil, kdo rozhoduje o účasti prezidenta na summitu NATO. Zároveň navrhuje, aby soud vládě uložil povinnost nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho pravomocí a poskytovat mu plnou součinnost. Právě výklad těchto kompetencí může být podle odborníků klíčový i pro budoucí vztahy mezi prezidentem a vládou.

Babiš žalobu respektuje ale nesouhlasí

Premiér Andrej Babiš připustil, že prezident má právo obrátit se na Ústavní soud. Současně ale dal jasně najevo, že podobný postup nepovažuje za správný. „Rozhodnutí pana prezidenta podat kompetenční žalobu respektuji, ale nemyslím si, že je to dobře. Není správné, pokud na sebe ústavní činitelé podávají žaloby k Ústavnímu soudu, proto jsem také kompetenční žalobu nepodal, když pan prezident odmítal jmenovat pana Turka ministrem, přestože podle mě a mnoha odborníků překračoval Ústavu.“ Podle premiéra vláda rozhodovala pragmaticky s ohledem na průběh samotného summitu.

rezident nabízel kompromis

Petr Pavel zároveň připomněl, že se podle svých slov několikrát snažil najít kompromisní řešení. Prezident uvedl: „Nabídl jsem několikrát, i veřejně, konkrétní ústupek – kompromisní řešení, podle kterého bych se zúčastnil neformální večeře hlav států, zaměřené na otázky evropské i globální bezpečnosti, zatímco premiér s ministry by vedli oficiální jednání, v souladu s požadavkem vlády vysvětlit svůj přístup k výdajům na obranu a k naplňování spojeneckých závazků.“ Ani tento návrh však vláda nepřijala.

Vláda trvá na svém stanovisku

Kabinet argumentuje tím, že právě vláda odpovídá za zahraniční politiku i za plnění spojeneckých závazků České republiky. Delegaci proto podle schváleného usnesení povede premiér Andrej Babiš společně s ministrem obrany Jaromírem Zůnou a ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Podle předsedy vlády budou právě oni na summitu obhajovat oficiální stanoviska České republiky, za která kabinet nese politickou odpovědnost.

Rozhodnutí může vytvořit důležitý precedent

Samotné kompetenční spory se před Ústavním soudem objevují jen výjimečně. V minulosti soud řešil například otázky kolem jmenování vedení České národní banky nebo personálních pravomocí u Nejvyššího soudu. I proto odborníci upozorňují, že verdikt může mít významný dopad nejen na současný spor, ale také na budoucí vztahy mezi prezidentem a vládou. Pavel navíc připomněl i další důležitou větu: „Premiér Andrej Babiš nedávno řekl, že prezident není jeho nadřízený. V tom má pravdu. Jenom dodávám, že to platí i obráceně. Ústava předpokládá u výkonu některých pravomocí prezidenta součinnost vlády – součinnost, ne schvalování.“

Zdroj: Echo24.cz