Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka v rozhovoru pro britský deník The Guardian připustil, že Rusko může přistoupit k otevřené provokaci proti některému ze států NATO nikoli v horizontu let, ale měsíců. Rozhovor, který vznikl přímo v pražském sídle BIS, vyšel v neděli 20. září a rezonuje celou Evropou.
Podle Koudelky nemusí jít o velkou válku. Stačilo by malé narušení hranic, provokace pod falešnou vlajkou nebo masivní ovlivňovací kampaň. Cíl je jasný: prověřit, jestli článek pět Severoatlantické smlouvy funguje v praxi, nebo je jen na papíře.
Co přesně Koudelka řekl
„Je to možné. Mohlo by jít o omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou, rozsáhlou kampaň na ovlivnění veřejného mínění,“ citoval šéfa české civilní rozvědky The Guardian. Koudelka mluvil konkrétně o možnosti invaze malého rozsahu na území státu NATO, který sousedí s Ruskem.
Když se ho novinář zeptal na časový rámec, odpověděl bez okolků: takový scénář se podle něj může naplnit v řádu měsíců, ne let. Zároveň ale dodal větu, která má trochu utlumit paniku: „Spousta lidí ale dělá vše, co je v jejich silách, aby se to nestalo.“
Eskalovat, aby se dalo deeskalovat
Klíčovým pojmem, který v rozhovoru zaznívá, je ruská taktika popsaná slovy „eskalovat za účelem deeskalace“. Kreml podle Koudelky cíleně tlačí na slabá místa západních společností. Chce vyhrotit situaci natolik, aby si evropské vlády řekly, že další podpora Ukrajiny za tu cenu nestojí.
„Věří, že pokud eskalaci dostatečně vyhrotí, evropské země se rozhodnou Ukrajinu nepodporovat,“ vysvětlil ředitel BIS. Kyjev se přitom rozsáhlé ruské invazi brání už pátým rokem a bez západní pomoci by nedokázal držet frontu.
Nejen Koudelka. Varují tři šéfové rozvědek
Česká civilní rozvědka není ve svém hodnocení sama. The Guardian během uplynulého týdne mluvil na různých místech Evropy postupně se třemi šéfy zpravodajských služeb. Vedle Koudelky se vyjádřili také:
- Normunds Mežviets, ředitel lotyšské bezpečnostní služby
- Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské rozvědky a bezpečnostní služby
Všichni tři se shodují v jedné věci: ať už dojde k otevřenému incidentu, nebo ne, ruská sabotážní kampaň na evropském území v příštích měsících pravděpodobně ještě zesílí. Nejde o teorii z jedné země, ale o sdílený pohled hned tří rozvědek napříč regiony.
Tusk mluví o dronech a raketách
Varování zpravodajců přichází ve chvíli, kdy o ruských plánech nahlas mluví i politici. Polský premiér Donald Tusk nedávno v Sejmu poslancům oznámil, že podle informací zpravodajských služeb Rusko chystá v nadcházejících měsících hybridní útoky. Použít má drony a rakety proti státům, které podporují Ukrajinu.
Podle Tuska je smyslem dokázat, že článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně je „spíše teoretické než praktické ustanovení“. Jinými slovy – že se aliance nezvedne, když půjde do tuhého. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil polské varování za „opodstatněné a dobře podložené“.
Proč mluví teď a proč přes britský list
Šéfové rozvědek běžně veřejně nemluví. Když se to stane, obvykle to má důvod. Rozhovory pro tak vlivné médium, jako je The Guardian, míří především k evropským vládám a spojencům – a k voličům, kteří v řadě zemí ztrácejí trpělivost s podporou Kyjeva. Signál je jednoduchý: pokud se pomoc Ukrajině teď zastaví, hrozba se posune blíž k domovu.
Koudelka tím zároveň potvrzuje směr, kterým se česká civilní rozvědka dlouhodobě ubírá. BIS opakovaně upozorňuje na aktivity ruských a čínských zpravodajců na českém území, na dezinformační kampaně i na sabotáže v Evropě, které jsou stále agresivnější.
Česká republika s Ruskem nesousedí, přímé riziko omezené invaze se tedy Prahy netýká tak jako Varšavy, Rigy nebo Tallinnu. Koudelkovo varování ale míří i k domácímu publiku. Sabotážní a informační operace nepotřebují společnou hranici a v posledních letech se objevily i na českém území, včetně útoku ve Vrběticích, který BIS spojila s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
Šéf BIS tak nepřímo říká, že příští měsíce budou pro bezpečnost Evropy klíčové. A že rozhodnutí, která teď padnou v Bruselu, ve Varšavě i v Praze, můžou rozhodnout o tom, jestli se Kremlem plánovaný test soudržnosti NATO opravdu odehraje.
Zdroje: blesk.cz, idnes.cz, novinky.cz
