Ruští vyjednavači předali tento týden v Abú Zabí svým protějškům z USA a Ukrajiny dokument, který jasně říká, co Moskva od případného míru očekává. Klíčový požadavek: Severoatlantická aliance má stáhnout své jednotky a základny na hranice z roku 1997. A právě tady vstupuje do hry Česká republika – protože v tom roce dostala pozvání do NATO.
Kopii dokumentu získal americký deník The New York Times od osoby přímo obeznámené s průběhem jednání, pravost pak potvrdil ještě jeden nezávislý zdroj. Rusko v něm neopakuje nic nového – jen znovu nastoluje podmínky, které vzneslo již v prosinci 2021, těsně před zahájením plnohodnotné vojenské invaze na Ukrajinu.
Co přesně stojí v ruském dokumentu
Rusko požaduje zastavení dalšího rozšiřování NATO a zákaz vojenské činnosti aliance na Ukrajině, ale i v širším regionu – ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve Střední Asii. Součástí dokumentu je také požadavek, aby se Francie a Británie vzdaly možnosti použít jaderné zbraně na obranu ostatních evropských zemí.
NYT ve své zprávě upozorňuje, že ruští představitelé na jednání otevřeně hovořili o době studené války jako o vzoru. Podle deníku dali Rusové v Abú Zabí najevo, že Varšavskou smlouvu a tehdejší rozdělení Evropy považují za funkční model, ke kterému by se kontinent mohl po skončení války vrátit.
Proč se to týká přímo Česka
Rok 1997 není náhodně zvolené datum. Právě tehdy dostaly Česká republika, Polsko a Maďarsko formální pozvání ke vstupu do aliance. Přistoupení bylo sice de iure dokončeno až v březnu 1999 podpisem přístupových dokumentů, ale z pohledu Moskvy tento detail zřejmě nehraje roli – jako hranici si zvolila rok pozvání.
Pokud by byl tento požadavek někdy přijat, znamenalo by to jediné: základny NATO na českém území by musely zmizet, stejně jako spojenecká vojenská přítomnost v Polsku, Maďarsku a dalších zemích přijatých po roce 1997. Jde tedy o podmínku, která by ve svém důsledku přepisovala bezpečnostní architekturu celé střední Evropy.
Schůzky v Abú Zabí, Moskvě i Dublinu
Tento týden byl nabitý diplomatickými aktivitami. Nejprve proběhlo trojstranné jednání v Abú Zabí mezi zástupci USA, Ruska a Ukrajiny. Evropané byli fyzicky přítomni, ale do hlavního stolu přizváni nebyli – jednali jen na okraji, odděleně s americkou a ukrajinskou delegací.
Američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner po skončení schůzky v Abú Zabí odcestovali přímo do Moskvy, kde se setkali s Vladimírem Putinem. Šéf Kremlu jim při té příležitosti zopakoval, že požadavek na stažení NATO na hranice roku 1997 stále platí a odráží ruskou představu o tom, jak má evropská bezpečnost vypadat. Witkoff s Kushnerem naopak Rusům sdělili, že od konce roku 2021 se toho mnoho změnilo, a vyzvali je, aby hleděli dopředu. Poté oba odletěli do Dublinu na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Moskva od roku 2021 neustoupila ani o krok
Obsah dokumentu z Abú Zabí je pro mnohé analytiky znepokojivý právě proto, že není nový. Rusko tyto požadavky poprvé formálně předložilo v prosinci 2021 – tedy ještě před invazí, jako podmínku pro deeskalaci. Západ je tehdy odmítl. Přesto je nyní Moskva znovu přinesla na jednací stůl, jako by se tři roky války nestaly.
NYT tento postoj označil za důkaz, že Rusko v ničem neustoupilo od svých původních pozic. Válka, která začala v únoru 2022 a stala se největším ozbrojeným konfliktem v Evropě od druhé světové války, Moskvu k žádné revizi svých cílů zjevně nepřiměla.
Co Rusko označuje za „hlubší příčiny“ války
Kreml trvá na tom, že před ukončením bojů musí být vyřešeno to, co sám nazývá kořenovými příčinami konfliktu. Na prvním místě stojí záměr Kyjeva vstoupit do NATO. Dále pak Moskva zmiňuje události z roku 2014 – konkrétně odchod tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče z moci po protestech Euromajdanu, které ruská strana systematicky označuje za „svržení“.
Ukrajina se od února 2022 brání s výraznou podporou západních zemí. Kyjev podmínky, které Rusko předkládá, opakovaně odmítl jako nepřijatelné – vzdání se aspirací na členství v NATO by podle Zelenského vlády znamenalo trvalou zranitelnost vůči budoucí ruské agresi.
Zdroj: blesk.cz
