Superdávka uškodila víc než pomohla: polovina samoživitelek bere méně! Co se pokazilo a kdo na to doplácí?

Superdávka uškodila víc než pomohla: polovina samoživitelek bere méně! Co se pokazilo a kdo na to doplácí?
Reklama

Více než polovina samoživitelek, které pobírají superdávku, skončila s nižšími příjmy, než měla před její zavedením. Pětina z nich navíc omezila pracovní úvazek, aby o dávku vůbec nepřišla. Opatření, které mělo ženám s dětmi bez partnera pomoci, se v praxi obrátilo proti nim.

Co to superdávka vlastně je

Superdávka – oficiálně příspěvek pro samoživitele – vznikla jako součást vládního balíčku na podporu rodin, kde se o děti stará jen jeden rodič. Cílem bylo sjednotit různé dávky do jedné vyšší částky a motivovat tyto rodiny k větší finanční stabilitě. Zaměřila se přitom zejména na matky samoživitelky, které tvoří drtivou většinu neúplných rodin v Česku.

Proč polovina z nich přišla o část peněz

Problém tkví v nastavení příjmových stropů. Superdávka se totiž vyplácí jen tehdy, když výdělek žadatelky nepřekročí určitou hranici. Jakmile si samoživitelka vydělá víc, dávka se krátí – a to tak rychle, že každá koruna navíc na výplatní pásce může znamenat ztrátu několika korun na dávce. Výsledek je paradoxní: ženy, které pracují poctivě a snaží se vydělat co nejvíc, na tom jsou hůř než ty, které pracují méně.

Reklama

Právě proto pětina samoživitelek záměrně omezila pracovní úvazek nebo odmítla přesčasy. Nestojí jim to za to – z čistě matematického pohledu by více práce znamenalo méně peněz celkem.

Kdo na to doplácí nejvíc

Nejhůře jsou na tom ženy s nízkými až středními příjmy, které pracují na částečný nebo plný úvazek s průměrnou mzdou. Právě ony se ocitají přesně na hranici, kde se dávka krátí nejcitelněji. Ženy s velmi nízkými příjmy nárok na plnou dávku zpravidla udrží, ženy s vyššími platy dávku nepobírají vůbec a ani o ni nestojí. Střed trpí nejvíc.

Situace se týká stovek tisíc domácností – v Česku žije přes 180 000 samoživitelských rodin, přičemž naprostou většinu tvoří matky s dětmi.

Reklama

Co říkají odborníci na sociální politiku

Sociální ekonomové dlouhodobě upozorňují, že tzv. pasti chudoby – tedy situace, kdy se víc práce nevyplatí – jsou nejčastějším nežádoucím vedlejším účinkem dávkových systémů. Superdávka tento problém místo řešení prohloubila, protože příjmový strop nastavila příliš nízko a odpočet příjmů příliš strmě. Jednoduše řečeno: systém nebyl doladěn tak, aby práce vždy znamenala více peněz.

Co by se muselo změnit

Řešením by podle analytiků bylo tzv. plynulé snižování dávky – tedy mírnější odpočet s každou vydělanou korunou, aby práce navíc měla vždy smysl. Některé evropské země, například Německo nebo Finsko, podobnou konstrukci u dávek pro rodiče zavedly a sledují výrazně nižší podíl záměrného omezování úvazků. V české diskusi se tato úprava zatím objevuje jen na okraji odborných debat, do legislativního procesu se neprobojovala.

Zdroj: idnes.cz

Reklama
Reklama

Tohle by vás mohlo zajímat

Pokračujte ve čtení

Další články pro vás

Vyberte si další příběh, který stojí za přečtení.