Summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře začíná dnes, 7. července 2026. A Česká republika si na něj přivezla něco, co ostatní spojenci jen nevěřícně zírají: vlastní interní válku. Premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Petr Pavel totiž do Ankary letí každý svým letadlem — z „bezpečnostních důvodů“, jak tvrdí ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ale upřímně řečeno, jde spíš o to, aby se oba nevysoce postavení páni nemuseli potkat dřív, než bude nezbytně nutné.
Spor o to, kdo pojede zastupovat Česko na letošním summitu NATO, byl ústředním tématem české domácí politiky posledních týdnů. Jak to celé začalo? Vláda 22. června schválila usnesení, v němž za lídra delegace jmenovala premiéra Babiše, a prezidenta Pavla do delegace vůbec nezařadila. Pavel proto podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu — jde o historicky první případ, kdy český prezident zažaloval vládu kvůli zahraniční cestě. Soud reagoval bleskově a o dva dny později vydal předběžné opatření: vládě nařídil prezidenta akreditovat a neklásti mu překážky. Babiš rozhodnutí soudu sice respektuje, ale zároveň vyjádřil překvapení nad rychlostí, s jakou soud rozhodl. „Je velice neobvyklé a překvapivé, jak rychle se rozhodl. Tvrdí, že bude rozhodovat v září, přitom už vlastně rozhodl,“ prohlásil premiér.
Kdo šéfuje delegaci? Závisí, koho se zeptáte
Spor se ale tím neskončil. Pavel trvá na tom, že podle protokolu je šéfem delegace automaticky hlava státu. Macinka naopak tvrdí, že z rozhodnutí Ústavního soudu nic takového nevyplývá: „Usnesení vlády je jasné a Ústavní soud nás neodsoudil k tomu, aby byl vůdcem delegace, ale aby byl členem delegace,“ řekl pro Novinky.cz. Přitom v diplomatickém protokolu NATO se skutečně počítá s tím, že hlavou delegace je nejvýše postavený činitel daného státu. A historicky to tak vždy fungovalo — od Madridu 1997 přes Washington 2024 až po loňský Haag platilo jedno pravidlo: česká delegace měla vždy hlavu státu i předsedu vlády, bez ohledu na politickou příslušnost.
Babiš mezitím publiku na sociálních sítích naznačoval, že s Donaldem Trumpem má výborné vztahy a vše Česku vysvětlí. Jenže čeští diplomaté se mezitím na americkém ministerstvu zahraničí dozvěděli jasné poselství: „Pokud bude hlavním tématem vystoupení vašeho lídra v Ankaře vysvětlování, proč jste nemohli z jakýchkoliv příčin dosáhnout dvou procent, ohromně si tím uškodíte.“ Babiš pak otočil a prohlásil: „Spojené státy nemají co plísnit Českou republiku, nejsme jejich kolonie, jsme jejich partneři.“
Obranné výdaje: Česko na chvostu aliance
A teď k jádru věci. Summit má na programu tři klíčová témata: plnění haagského závazku z loňského roku (kdy se všech 32 členů NATO shodlo na cíli vydávat pět procent HDP na obranu do roku 2035), situaci na Ukrajině a transatlantickou jednotu. Ankará je první inventura — kdo plní a kdo ne. Česko patří spolu s Albánií na chvost aliance. Česká armáda dostala v letošním rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP — a zároveň je to o asi 16 miliard méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat přibližně 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Ani tak ale Česko dvouprocentní závazek nesplní. Babiš sám na videu k summitu přiznal: „Údajně dostaneme sodu, kartáč za to, že neplníme.“
Prezident Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO, tak bude sedět u stolu ve zvláštní situaci: coby zkušený vojenský lídr sleduje, jak vláda vysvětluje, proč Česko neplní závazky, které většina spojenců plní nebo dokonce překračuje. Pavel před odletem tureckému deníku Türkiye vzkázal: „Moje poselství zní takto: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu a bezpečnost. Protože už nemůžeme předpokládat, že toto břemeno za nás ponesou jiní.“ Nelze se ubránit dojmu, že tohle nebylo adresováno jen čtenářům v Turecku.
Co si z toho odnést?
Výsledkem celého sporu není síla ani důstojná reprezentace státu — je to obrázek země, která se před spojenci není schopná shodnout ani na tom, kdo za ni vlastně mluví. Dvě letadla z Kbel, dva programy, jedna ostuda. Přitom na summitu NATO nejde o to, kdo přijede. Jde o to, co bude říkat — a právě tam česká mise kulhá. Summit probíhá 7. a 8. července 2026 v Ankaře, zúčastní se ho zástupci všech 32 členských států aliance včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: e15.cz
