Premiér Andrej Babiš jmenoval do Rady vlády pro lidská práva nové členy, jejichž výběr vyvolal okamžitou vlnu nevole. Mezi jmenovanými figuruje bývalá Miss World Taťána Kuchařová, konzervativní právník Jakub Kříž a podnikatel Daniel Black. Demonstranti před Úřadem vlády záhy začali volat po jejich odvolání.
Babiš spojil porodnost s lidskými právy
Premiér své rozhodnutí zdůvodnil demografickou krizí. Podle něj nízká porodnost vyžaduje řešení „na všech frontách“ a složení rady je jedním z pilířů tohoto úsilí. Kritici ale namítají, že Rada vlády pro lidská práva má ze své podstaty chránit práva občanů – ne plnit funkci prorodinné lobby.
Babiš dal srozumět, že část dosavadní agendy rady považuje za překážku demografického obratu. „Některá lidská práva musí jít stranou ve prospěch celé společnosti,“ prohlásil premiér, čímž si vysloužil ostrou reakci nevládních organizací i opozice.
Kdo je Jakub Kříž a proč budí největší rozruch
Největší pozornost ze jmenovaných přitahuje právník Jakub Kříž, dlouhodobě spojovaný s konzervativními postoji v oblasti rodinného práva a bioetiky. Otevřeně vystupuje proti interrupcím i uzákonění stejnopohlavních sňatků, přičemž obojí dává do přímé souvislosti s demografickým poklesem. V radě má podle dostupných informací prosazovat revizi stávající praxe v obou oblastech.
Pro lidskoprávní organizace je Křížovo jmenování přesně tím krokem, který se obávaly. Rada, jež měla být platformou pro ochranu menšin a zranitelných skupin, dostává člena, jehož veřejné postoje s tou funkcí přímo kolidují.
Taťána Kuchařová: tvář kampaní, nebo hlas v radě?
Jmenování Taťány Kuchařové vyvolává otázky jiného druhu. Bývalá Miss World a televizní moderátorka je veřejnosti dobře známá, odborné zázemí v oblasti lidských práv jí ale nikdo příliš nepřipisuje. Vláda její nominaci blíže nekomentovala, což prostor pro spekulace jen rozšiřuje.
Část komentátorů se domnívá, že Kuchařová má radě dodat mediálně přitažlivou tvář a odvést pozornost od kontroverznějších jmen. Jiní soudí, že jde o projev stejného přístupu, jakým Babiš obsazuje i další poradní orgány – loajalita a známost jména hrají roli přinejmenším stejnou jako odbornost.
Demonstranti a reakce opozice
Před budovou Úřadu vlády se krátce po oznámení jmenování sešli demonstranti požadující odvolání nových členů, zejména Jakuba Kříže. Na sociálních sítích se pod hesly upozorňujícími na ohrožení reprodukčních práv šířily výzvy k další mobilizaci. Organizace zabývající se právy žen označily situaci za bezprecedentní útok na nezávislost poradního orgánu.
Opoziční strany se ohradily také parlamentní cestou. Zazněly požadavky na mimořádné slyšení premiéra ve výboru pro lidská práva a rovné příležitosti. Zatím není jasné, zda má opozice dost hlasů k tomu, aby jmenování fakticky zvrátila nebo alespoň zpomalila.
Co Rada vlády pro lidská práva vlastně je
Rada vlády pro lidská práva je poradní orgán premiéra, který se vyjadřuje k legislativním návrhům dotýkajícím se lidských práv, menšin a rovného zacházení. Její stanoviska nejsou pro vládu právně závazná, ale mají politickou váhu – slouží jako signál mezinárodním partnerům i tuzemské veřejnosti o tom, jak stát ke svým závazkům přistupuje.
Česko je přitom signatářem celé řady mezinárodních úmluv, od Evropské úmluvy o ochraně lidských práv po úmluvy OSN. Obsazení rady lidmi, kteří část těchto standardů veřejně zpochybňují, může mít důsledky i v rovině diplomatické – lidskoprávní výbory Rady Evropy i Evropského parlamentu podobné signály sledují.
Co to říká o Babišově politické linii
Personální rozhodnutí kolem rady zapadá do širšího obrazu. Babiš v poslední době opakovaně signalizuje odklon od liberálního středu směrem k hodnotovému konzervatismu, mimo jiné v rétorice o rodině, porodnosti a národní identitě. Obsazení poradního orgánu, který měl tradičně být zárukou, že menšiny mají u vlády zastání, konzervativními hlasy je v tomto kontextu krokem, nikoli náhodou.
Zda jde o přesvědčení, nebo o kalkul před případnými volbami, odpoví nejspíš čas. Zatím je jisté jedno: jmenování Kuchařové, Kříže a Blacka rozdělilo veřejnost velmi rychle a debata o tom, k čemu má lidskoprávní rada vlastně sloužit, se teprve rozjíždí.
Zdroj: reflex.cz
