Miroslavovi bylo třiačtyřicet let, patřil mezi nejzkušenější lidi ve firmě a jeho rodina věřila, že chodí do bezpečné práce. V listopadu 2024 se ale z výrobní haly firmy Tridas ve Valašském Meziříčí domů už nevrátil. Zahynul pod téměř tunovým kovovým transferem stroje na výrobu kartonových obalů. Inspekce práce u zaměstnavatele odhalila závažná pochybení – a přesto firma zaplatí pokutu 105 tisíc korun. Pro rodinu je to facka.
Co se v té hale přesně stalo
Miroslav spolu s kolegou Borisem čistili výrobní linku. Šlo o stroj, který firma Tridas sama sestrojila – vyráběl ochranné kartonové obaly z papírové hmoty smíchané s vodou. Linka se pravidelně zanášela a trysky bylo potřeba prošťouchnout drátem nebo akuvrtačkou přímo uvnitř zařízení.
Boris krátce před nehodou přepnul stroj bezpečnostním klíčkem do servisního nastavení, aby mohl pohnout transferem a otevřít bezpečnostní dveře. Pak ale zapomněl linku vrátit do automatického režimu – a Miroslavovi o tom neřekl. Miroslav si nastavení sám nezkontroloval, naklonil se dovnitř stroje a při manévru nevědomky zmáčkl tlačítko na duplicitním ovladači. Transfer sjel dolů. Záchranáři dorazili rychle, ale Miroslavovi už pomoci nemohli.
„Zapomněl jsem to vrátit do automatického režimu a zapomněl jsem to říct kolegovi. Kdyby věděl, v jakém nastavení linka je, tak by tam nevlezl. Je mi celé věci líto,“ vypověděl Boris policistům. Soud ho odsoudil za usmrcení z nedbalosti k 22 měsícům vězení s podmíněným odkladem na 30 měsíců.
Co odhalila inspekce práce u firmy
Inspekce práce, která smrtelné pracovní úrazy ze zákona prošetřuje, nenechala věc jen u Borisovy chyby. Inspektor Jaroslav Šula identifikoval u firmy Tridas hned několik závažných pochybení.
Bezpečnostní klíček, který měl být podle návodu trvale vysunutý, byl v praxi zastrčený permanentně. Potvrdil to i bývalý zaměstnanec Bohdan Grygařík: přepínání do servisního režimu bylo sice neformální, ale běžnou praxí – a vedení to vědělo. Technolog, který měl dohlížet na chod výroby, dokonce inspekci přiznal, že na zastrčený klíček opakovaně upozorňoval, ale nikdo nezasáhl.
Firma navíc neměla vypracovaný oficiální postup pro případ, kdy se trysky ucpou natolik, že nestačí běžné odparkování. A především: duplicitní ovladač, jímž bylo možné spustit pohyb transferu, byl umístěn přímo vedle bezpečnostních dveří – tedy přesně tam, kde ho obsluha při práci mohla nechtěně aktivovat. Přesně to se stalo Miroslavovi. Inspektor Šula na tento konstrukční problém upozorňoval i policejního vyšetřovatele: „Kdyby ten ovladač byl umístěný mimo dosah, nic by se nestalo, i kdyby porušili všichni všechno.“
Pokuta 105 tisíc za smrt člověka
Za tato pochybení inspekce firmě nejprve uložila pokutu 180 tisíc korun. Tridas podal odpor. Po správním řízení byla sankce snížena na 105 tisíc korun – přitom zákon umožňoval uložit až dva miliony. Firmě s ročním obratem 250 milionů korun.
Vedoucí inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj Tomáš Musil ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že v řízení se neřeší přímá příčinná souvislost mezi pochybeními a smrtelným úrazem. A dodal, že pokud by taková souvislost byla prokázána, pokuta by se pohybovala „v řádu několika vyšších set tisíc korun, ne-li v řádu milionu“. Proč tedy přímá souvislost prokázána nebyla, nevysvětlil. Na dotazy redakce odkázal na právní oddělení.
Firma za to zodpovídá jen minimálně, říká právník
Miroslavova nevlastní sestra Silvie podala na firmu Tridas trestní oznámení. Státní zástupce Jiří Sachr jí ale sdělil, že neshledává důvody k zahájení trestního řízení. Podle jeho vyjádření pochybení zaměstnavatele „mohla nanejvýš vytvářet obecné podmínky, za nichž mohlo ke škodlivému následku dojít“, ale bezprostřední příčinou smrtelného úrazu nebyla. Část viny přičetl i samotnému Miroslavovi, který si prý měl nastavení linky zkontrolovat sám.
Advokát specializující se na pracovní úrazy Boris Achmedov, který případ na žádost investigativního týmu podrobně prostudoval, s takovým závěrem nesouhlasí. „Pokud zaměstnavatel věděl o tom, jak probíhá obsluha stroje a nezasáhl, tak se mi názor státního zastupitelství jeví jako předčasný a neúplný,“ řekl. Podle něj jde o „dlouhodobě přehlížený problém“ – více zaměstnanců situaci znalo, nikdo z vedoucích ale nezasáhl. „To zaměstnavateli rozhodně přičítat lze,“ zdůraznil.
Rodina: svedli to jen na ty dva
Miroslavův otec se dodnes pořádně nedozvěděl, co přesně se v hale stalo. Ví jen, že jeho syn za sebou nechal manželku a dvě malé děti. „Říkal jsem si, že chodí do bezpečné práce. Nebyla to pravda,“ řekl pro investigativní podcast Ve stínu. A dodal: „Svou vinu úplně popřeli. Svedli to jen na ty dva.“
Firma Tridas dva dny po nehodě v záznamu o úrazu označila za viníka přímo Miroslava – prý porušil návod k obsluze tím, že si před vstupem do stroje neověřil jeho nastavení. Ve stejném dokumentu stojí, že firma sama žádný bezpečnostní předpis neporušila. Na dotazy redakce firma prostřednictvím své advokátky Jitky Špilkové odpověděla pouze tím, že nebyla obviněna ani účastníkem trestního řízení a ke správnímu řízení se vyjadřovat nemůže.
Po nehodě firma přijala nápravná opatření: klíček už není permanentně zastrčený, duplicitní ovladač byl přesunut a zakrytován, obsluha prošla novým školením. Tato opatření inspekce zohlednila při stanovení výše pokuty. Jenže Silvie i otec se ptají: proč k nim nedošlo dřív? A proč za to, že nedošlo, zaplatila firma jen stotisícovou pokutu?
Co může rodina ještě udělat
Rozhodnutí o pokutě nebylo v době zveřejnění článku pravomocné – firmě ještě běžela zákonná lhůta, v níž se může odvolat. Rodina na výsledek čeká a podle Silviiných slov se vzdát nehodlá. Zvažuje další právní kroky. Advokát Achmedov naznačuje, že cesta přes civilní soud – tedy nárok na náhradu škody a odškodnění pozůstalých – zůstává otevřená bez ohledu na výsledek trestního a správního řízení.
Miroslavův otec si dál klade otázku, na kterou zatím nikdo odpovědět nechce: kdo rozhodl, že takový stroj může stát v hale, kde ho budou obsluhovat lidé?
Zdroj: seznamzpravy.cz
