Důchodkyně si chtěla koupit ještě topení, ale na celý měsíc jí zbývaly jen tři tisíce forintů. Zašla do obchodu, kde si koupila bochník chleba a mléko a pomalu se kolébala domů po blátivé silnici. Po cestě musela dávat veliký pozor, aby neuklouzla. Všimla si ale naštvané blonďaté prodavačky, která musela vyjít ze dveří a vyvětrat prodejnu, protože v ní zůstal zápach po staré důchodkyni.
Nejsou peníze
Důchodkyně sama o sobě věděla, že svou hygienu zanedbává – už týdny se nekoupala. Ale i tak si o sobě myslela, že se udržuje v obchodě. V domě měla koupelnu, nicméně už nemohla ohřívat vodu na mytí, protože kotel už vypověděl službu dávno. Krátce poté, co její manžel zkolaboval v autobuse cestou z práce, jí bylo oznámeno, že je na vše sama. Část peněz, které získala za jeho smrt, šly na pohřeb a náhrobek. Další peníze dala synovi, který o ně požádal.
Nemohla již pracovat
Kdyby mohla, šla by důchodkyně do práce, aby svou ekonomickou situaci o něco vylepšila. Ale už na tom byla špatně – nemohla ani pořádně chodit. Zlobila se i na svou snachu. Podvedla jejího syna, když pracoval v hlavním městě a posílal jí peníze. Dokonce zašla tak daleko, že se s tímto mužem odstěhovala do Anglie – a přestěhovala se tam i se svým synem, jediným vnoučetem důchodkyně. Už měsíce o nich neslyšela. Nejprve si telefonovali, ale i tento kontakt zanedlouho ustal. Důchodkyně sledovala každý den zprávy, a doufala, že neuvidí svou vnučku v nějaké tragické situaci, která se jim mohla stát.
Truchlila a byla rozčílená
Pak se jí jednoho dne rozbila i televize. Oslovila opraváře, ale potřebovala by 8 000 forintů na opravu. K tomu všemu neměla informace o své snaše a vnučce, což ji opravdu trápilo. A nevypadalo to, že by se situace mohla zlepšit. Poté, co její manžel odešel, se všechno stalo velice obtížné, ale nikomu si nestěžovala.
Nasytila zvěř i sebe
Mléko ohřála na sporáku, nalámala do něj chléb a část dala kočce, část psovi. Zbytek zůstal jí. Všude v bytě byla velká zima, jen mléko trochu hřálo v ústech. A pak už přišlo jen usínání…
Pes vyl na zahradě dva dny a noci
Vedlejší dům je už léta prázdný, takže si psa nikdo nevšímal celý víkend. V pondělí ale přišel muž, který důchodkyni pravidelně vozil obědy. Neviděl ale prázdnou krabičku na oběd u brány, která zde měla být připravena. A tak vstoupil na zahradu, kde uklidnil téměř šíleného psa. Poté se strachem a zlým tušením vstoupil do domu. Téměř okamžitě se ven vyřítila kočka. A muž uviděl ženu, mrtvou, ležet s úsměvem na tváři.
Balíčky peněz
Na stole ležely balíčky peněz. Nebyl to žádný poklad, ale stačilo to na pokrytí všech výdajů, které důchodkyně měla. Dokonce i peníze na pohřeb v tom byly. Žena tedy mohla svět opustit se ctí, že nikomu nic nedluží. Odešla smířená a šťastná.
