Velkoobchodní cena zemního plynu na evropském trhu přelezla minulý týden hranici 100 eur za megawatthodinu – naposledy se tam dostala v prosinci 2022, na vrcholu energetické krize. Ekonom Lukáš Kovanda mluví rovnou o hrozbě dalšího energetického šoku. Oproti loňskému říjnu je plyn zhruba třikrát dražší a jen za jediný měsíc zdražil přibližně o 40 procent.
Kdo pocítí zdražení nejvíc? Podle Kovandy zákazníci, kterým právě končí cenová fixace, a podniky z energeticky náročných odvětví. Domácnosti s platnou fixací mohou být ještě měsíce – případně roky – před nárůstem chráněny. Ale na koho fixace nesedí, toho může čekat citelný zásah do rodinného rozpočtu.
O kolik víc byste mohli zaplatit
Čísla jsou výmluvná. Kdyby se velkoobchodní cena trvale přesunula ze 40 na 100 eur za megawatthodinu a celý rozdíl se promítl do koncových sazeb, průměrná domácnost se spotřebou deset megawatthodin ročně by v krajním případě zaplatila více než 18 tisíc korun navíc za rok. To je zhruba 1 500 korun měsíčně k dosavadnímu účtu.
Jde samozřejmě o krajní scénář – obchodníci mají část plynu nakoupenou v delších kontraktech a přesun burzovních cen do záloh trvá měsíce. Přesto jde o číslo, které stojí za pozornost.
Za zdražením stojí válka na Blízkém východě
Hlavní příčinu zdražování vidí ekonom Kovanda v narušení dopravy Hormuzským průlivem v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Před vypuknutím bojů procházela tímto průlivem zhruba pětina světového obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG) z Perského zálivu. Omezení vývozu postavilo Evropu do přímé soutěže s Asií o zbývající dodávky.
Situaci navíc zhoršují nízké zásoby. Evropské zásobníky jsou naplněny přibližně ze tří čtvrtin – na konec října jde o nezvykle nízké číslo. V Německu přitom platí pravidlo, že k 1. listopadu mají být zásobníky plné nejméně z 80 procent; skutečná celostátní úroveň však dosahovala pouhých 61,5 procenta.
Vláda má plán připravený od jara
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 potvrdil, že kabinet nestojí s rukama v kapse. „Postupujeme podle scénáře, který jsme s hospodářskou veřejností s předstihem připravili na jaře. Připravujeme legislativní kroky, které budeme moci aktivovat v případě růstu cen pro koncové zákazníky,“ řekl ministr.
Konkrétně vláda chystá možnost spuštění cenových stropů na energie – mechanismus, který by zabránil tomu, aby se burzovní výkyvy plně přenesly na účty domácností a firem. Aktivovat jej hodlá teprve tehdy, pokud by ceny pro koncové zákazníky skutečně začaly stoupat.
Česko nesmí opakovat chyby z minulé krize
Havlíček zdůraznil, že tentokrát chce vláda jednat preventivně, ne hasit požár zpětně. „Platí, co jsme slíbili: ČR nebude mít vyšší ceny než okolní země. Opatření budou nastavena tak, aby nepodporovala inflační tlaky,“ prohlásil ministr. Za klíčové označil poučení z předchozí energetické krize, kdy tehdejší vláda nechala ceny eskalovat a teprve poté přerozdělovala podporu – výsledkem byla nejvyšší energetická inflace v celé EU. Dnes se Česko pohybuje na druhé až třetí nejnižší úrovni energetické inflace v unii.
Co teď může udělat každý z vás
Pokud vám fixace na plyn brzy končí nebo již skončila, vyplatí se zjistit aktuální nabídky dodavatelů – podmínky se mezi poskytovateli stále liší. Domácnosti na variabilní sazbě mohou přechod na fixaci zvážit ještě před tím, než se burzovní ceny plně projeví v cenících.
Sledujte také komunikaci od svého dodavatele. Ten je ze zákona povinen vás na zdražení upozornit s dostatečným předstihem. Pokud máte smlouvu na dobu neurčitou, máte při oznámení změny ceny právo od smlouvy bez sankce odstoupit a přejít jinam.
Zdroj: echo24.cz
