Sedmnáctiměsíční Brooklyn Marrisová z Kalifornie se třikrát ocitla na hranici života a smrti. Její srdce se třikrát zastavilo, lékaři ji napojili na ventilátor a několik dní musela podstupovat dialýzu kvůli selhávajícím ledvinám. Příčina? Nepasterizované kozí mléko, které jí matka půl roku podávala podle rady z facebookové skupiny.
Zácpa, internet a syrové mléko
Brooklyn se narodila sedm týdnů předčasně a první měsíc života strávila na jednotce intenzivní péče. Když začala trpět chronickou zácpou, její matka Emily Marrisová hledala pomoc. Kojenecká výživa ji připadala příliš průmyslová, kravské mléko podle ní situaci ještě zhoršovalo. Na radu z facebookové skupiny začala proto holčičce přinášet syrové kozí mléko z nedalekého statku – nepasterizované, tedy tepelně neošetřené.
Brooklyn ho dostávala přibližně šest měsíců. Matka přitom nevěděla, že mléko z té farmy nikdo nechali otestovat na přítomnost nebezpečných bakterií, přestože bylo prodejci prezentováno jako bezpečné. Jak se navíc ukázalo až později, produkt byl označen jako krmivo pro zvířata a farma neměla oprávnění k prodeji pro lidskou spotřebu.
Stav se zhoršil během dvou dní
V létě 2025 holčičce náhle přestalo být dobře. Nejprve žlučové zvratky, pak modrozelená až černozelená barva – stav se prudce zhoršil během pouhých dvou dní. Vyšetření v nemocnici potvrdilo těžkou infekci bakterií E. coli. Brooklyn převezli na dětskou jednotku intenzivní péče.
Lékaři diagnostikovali hemolyticko-uremický syndrom – závažný stav, při němž bakteriální toxiny poškozují drobné cévy, způsobují krevní sraženiny a ničí ledviny. Právě selhávající ledviny si vyžádaly dialýzu. Rodiče u lůžka nevěděli, jestli jejich dcera přežije.
Nebyla sama – onemocnělo i další dítě ze stejné farmy
Brooklyn nakonec přežila, ale nemoc zanechalia stopy. Začala kulhat, špatně spala a lékaři varují před dlouhodobými problémy s ledvinami. Čeká ji pravidelné sledování u různých specialistů.
Stejným mlékem se přiotrávila i šestiletá Victoria Galindová, která rovněž odebírala mléko z téhož statku. Diagnostika byla identická – E. coli a hemolyticko-uremický syndrom. I Victoria se zotavila, avšak také u ní zůstávají trvalé zdravotní následky. Rodiny obou dívek farmu žalují. Majitelka obvinění odmítá a hodlá se žalobě bránit. Případ řeší soud.
Matka svého rozhodnutí lituje
Emily Marrisová se k celé věci vyjádřila otevřeně: chtěla pro dceru co nejpřirozenější řešení bez léků a uvěřila, že internetová komunita ví, co radí. Teprve po hospitalizaci zjistila, že mléko nikdy neprošlo žádnými testy. „Původně jsem hledala to nejlepší,“ řekla podle portálu The New York Post. Výsledek byl opačný.
Proč je nepasterizované mléko pro děti tak riskantní
Pasterizace je tepelný proces, který v mléce ničí nebezpečné mikroorganismy – E. coli, salmonelu, kampylobakter i listérii. Žádná z těchto bakterií se na pohled ani čichem neodhalí. Nepasterizované mléko vypadá i chutná úplně stejně jako bezpečné, přitom riziko nákazy v sobě skrývá.
Nejohroženější skupinou jsou právě malé děti, těhotné ženy, senioři a lidé s oslabenou imunitou – tedy ti, kteří infekci nejméně unesou. V USA přitom popularita syrového mléka v posledních letech roste, mimo jiné díky komunitám na sociálních sítích, které ho propagují jako zdravější alternativu.
Rodičovské skupiny na Facebooku a dalších platformách mohou být cenným zdrojem sdílené zkušenosti. Jenže zkušenost jedné maminky s jedním dítětem není lékařské doporučení. Příběh Brooklyn ukazuje, jak snadno může dobře míněná rada z internetu nahradit odborný názor – a s jakými důsledky.
Než změníte stravování svého dítěte na základě tipu z online skupiny, poraďte se s pediatrem. Platí to dvojnásob u dětí narozených předčasně nebo s jakýmkoli zdravotním znevýhodněním. Žádná facebooková komunita nenese za vaše dítě odpovědnost – lékař ano.
Zdroj: denik.cz
