Poplatky za čerpání podzemní vody mohou brzy vyskočit o 250 procent — z dosavadních dvou na sedm korun za tisíc litrů. Premiér Andrej Babiš (ANO) návrh, který v minulém týdnu vzbudil vlnu kritiky, v úterý 10. listopadu hájil na svém facebookovém profilu. Zdražení se podle něj odvíjí od alarmujícího stavu podzemních zásob, nikoli od snahy přitlačit na domácnosti.
Proč zrovna teď a o kolik přesně
Současná sazba dvě koruny za tisíc litrů podzemní vody platí bez jakékoli změny čtvrtstoletí. Přitom cena za odběr povrchové vody — tedy z řek a nádrží — se pohybuje mezi 5,20 a 9 korunami za tisíc litrů a pravidelně roste. Tento nepoměr podle Babiše i odborníků z oboru vede vodárenské společnosti k tomu, že logicky sahají přednostně po levnější podzemní vodě.
Petr Kubala ze Svazu vodního hospodářství ČR to potvrzuje: ekonomická výhodnost podzemní vody ji dlouhodobě předurčuje k nadměrnému využívání, místo aby se chránila jako zásoby pro příští generace. Právě na tomto argumentu stojí celý vládní záměr.
Stav zásob je vážnější, než si většina lidí myslí
Kubala také upřesnil, v jak kritické situaci se zásoby podzemní vody v Česku nacházejí: disponibilní zásoby jsou v současnosti vyčerpány přibližně z 85 procent. To není číslo, které by šlo přejít bez povšimnutí. Sucho posledních desetiletí se podepisuje na hladině podzemních vod stále znatelněji a vláda situaci vyhodnocuje jako strategický problém.
Koho se změna nedotkne
Babiš zároveň ujistil, že velká část obyvatel vyšší sazbu vůbec nepocítí. Domácnosti se soukromou studnou s roční spotřebou do šesti tisíc kubíků zůstanou mimo dosah nové sazby úplně. Stejně tak malé obce s přibližně dvěma sty obyvateli.
Pro ostatní domácnosti, které jsou napojeny na veřejný vodovod, by se zvýšení promítlo do ceny vody přes vodárenské společnosti. Premiér odhaduje, že půjde o desetikoruny měsíčně, nikoli o stovky. „Zvýšení poplatku představuje půl haléře na litr. U běžné domácnosti by případné zdražení bylo v řádu desítek korun měsíčně,“ uvedl Babiš.
Kde skončí vybrané peníze — a to je jádro sporu
Největší třecí plocha se ale netýká výše sazby, nýbrž toho, kam peníze poputují. Dosud část výnosů z poplatků proudila do krajů, které je dále rozdělovaly obcím na rozvoj vodovodní a kanalizační infrastruktury. Nový návrh by tento tok změnil: jedna koruna ze sedmi by šla do Státního fondu životního prostředí, zbývajících šest by spravovalo příslušné ministerstvo.
Právě tady se ozval šéf Pirátů Zdeněk Hřib. V sobotním pořadu Za pět minut dvanáct označil záměr za dvojité obírání občanů — nejprve vyšším poplatkem, pak odsunutím peněz z dosahu regionů. „Vy jim to chcete vzít. Jednu korunu dáte do SFŽP a šest korun shrábne na ministerstvo. Vy je oberete dvakrát,“ vmetl vládnímu zmocněnci pro klimatickou politiku Filipu Turkovi (za STAN).
Turek sám připustil, že diskuse uvnitř koalice nebyla snadná, a trvá na dalším projednávání návrhu.
Není to poprvé, co se o to někdo pokusil
Babiš na závěr připomněl, že podobné snahy o vyrovnání poplatků za podzemní a povrchovou vodu sahají roky zpátky a přicházely od ministrů životního prostředí napříč politickým spektrem. Žádnému se dosud nepodařilo změnu prosadit. Zda se to podaří nyní, ukáže další legislativní postup návrhu.
Zdroj: tn.nova.cz
