Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odvolal brigádního generála Radka Haratka z vedení Velitelství kybernetických a informačních sil. Od 1. prosince 2026 bude Haratek sloužit jako poradce náčelníka Generálního štábu Armády ČR Miroslava Hlaváče, který tuto změnu oznámil na síti X. Odvolání přitom přišlo i přes výslovný odpor Hlaváče – ten se ještě v říjnu Zůnově tlaku vzepřel a generála ve funkci podržel.
Zůna tlačil, Hlaváč odolával – pak přišel rozkaz
Zůna uložil Hlaváčovi, aby navrhl Haratkovo přeložení, už v říjnu. Náčelník generálního štábu tehdy odmítl a na síti X veřejně Haratka hájil: „Tito lidé chrání armádní sítě a zbraňové systémy, vyhodnocují hrozby a dávají velitelům přehled potřebný pro rozhodování.“ Generálštábní podpora Haratkovi vydržela jen pár týdnů. Ministr nakonec odvolání prosadil vlastním rozhodnutím.
Haratek přitom sám předtím požádal o předčasné ukončení služebního poměru. Ministerstvo obrany mu ale nevyhovělo s odůvodněním, že jeho žádost nebyla dostatečně zdůvodněná.
Kdo stane v čele kybernetické obrany
Haratka by měl podle dostupných informací nahradit plukovník Ivan Mahr, jemuž má generál funkci předat do měsíce. Haratek vedl kybernetické a informační síly od roku 2023. Jde o jednu z klíčových složek armády – jejich úkolem je mimo jiné ochrana vojenských sítí a zbraňových systémů před kybernetickými útoky, které v posledních letech výrazně přibývají.
Stín kauzy Karel a Volby 2025
Haratkovo odvolání nelze oddělit od kontroverzních armádních cvičení, která nesla kódová označení Karel a Volby 2025. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) opakovaně tvrdil, že vojáci z Haratkova velitelství při těchto aktivitách neoprávněně shromažďovali informace o politicích – tedy „šmírovali“.
Případem se zabývala jak armádní inspekce, tak Vojenská policie. Obě složky dospěly k závěru, že k trestnému činu nedošlo. Armáda nicméně v době odvolání stále prověřovala, zda vojáci neporušili vnitřní předpisy. Zůna navíc oznámil, že předloží celou spisovou dokumentaci ministerstvu spravedlnosti, protože dosavadní kázeňské řešení podle něj neodpovídalo závažnosti věci.
Haratek sám obvinění ze zneužití kybernetických sil vždy odmítal. Stejně tak i bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Zůna: Haratkovo setrvání nebylo udržitelné
Ministr v rozhovoru pro XTV odvolání obhajoval tím, že jde o krok, který se stejně blížil. „Stejně by se v příštím roce blížil termín, kdy z hlediska kariérního řádu by ho bylo potřeba dál posunout,“ řekl Zůna. Zároveň ale nezpochybnil, že velení kybernetických sil pracuje jinak výborně – jeho výhrada mířila konkrétně na situaci kolem Haratka. „Těch problémů u velení a řízení, které je jinak excelentní, je povícero. Haratkovo setrvání ve funkci nebylo dlouhodobě udržitelné,“ uvedl ministr.
Cvičení Karel a Volby 2025 popsal jako výcvik zaměřený na danou problematiku, jenž měl podle něj vycházet z ryze hypotetických scénářů. Právě to, že tomu tak nebylo, považuje za klíčový problém.
Černochová: Proč je poradcem, když tak pochybil?
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) reagovala ostře. Napsala, že ji zajímá, zda Haratkovo odvolání nějak navazuje na kauzy Karel a Volby 2025, nebo stojí za ním úplně jiné důvody. A položila nepříjemnou otázku: „Pokud generál Haratek natolik pochybil, že nemůže dál velet kybernetickým silám, proč má současně působit jako poradce nejvyššího vojenského představitele armády? A pokud jde o standardní kariérní přesun, proč kolem toho ministr Zůna rozpoutal takovou kauzu?“
Černochová uzavřela, že Zůna by měl své rozhodnutí jasně vysvětlit a převzít za ně odpovědnost. Napětí uvnitř koalice tak kauza dál živí – a otázka, co skutečně stojí za odvoláním generála, zůstává bez jednoznačné odpovědi.
Zdroje: blesk.cz, idnes.cz, novinky.cz
