Úplná nebo částečná ztráta čichu a chuti jsou jedním z průvodních symptomů koronaviru, s nimiž se potýká řada pacientů a podle nějž se velmi dobře diagnostikuje s ohledem na chřipkové viry. Proč k tomuto jevu dochází je poměrně dobře prozkoumáno a díky těmto poznatkům je možné také senzorické vjemy po překonání nemoci mnohem rychleji obnovit.
Příčiny ztráty smyslových vjemů během koronavirového onemocnění
Na rozdíl od chřipky, rýmy nebo nachlazení, kdy i přes ucpaný nos a dutiny disponuje pacient nadále schopností rozeznávat chuť a vůni, při koronavirové infekci tom tak není. Tento aspekt je zapříčiněn způsobem, jakým se vir dostává do lidského těla a napadá jej.
V úvodní fázi infekce postupuje vir přes sliznice nosohltanu a způsobuje zánět smyslových receptorů, které přestanou správně fungovat a ztratí svou schopnost předávat tělu potřebné informace. Důsledkem působení viru je pak částečná nebo úplná ztráta čichu a chuti, která se postupně po odeznění příznaků nemoci vrací.
Návrat ztraceného čichu a chutě
Velikou nevýhodou ztráty těchto dvou senzorických vjemů je sekundární ztráta chuti k jídlu, která se může promítnout do výraznějšího oslabení organismu v průběhu léčení. Tento fenomén však nebývá tak častý a řada lidí se spíše obává, že se jejich schopnost vnímat chutě a vůně již nikdy nevrátí do normálu. Jak však praxe ukazuje, je tento problém pouze dočasný, jelikož po vyléčení dochází také k uklidnění neuronové sítě, která je schopna dále přenášet signály z čichových a chuťových receptorů.
Po odeznění akutních syndromů se lidské tělo vrací do zdravého stavu za 3 týdny až 3 měsíce, řada lidí však očekává návrat senzorických vjemů již v této době. Pokud k jejich obnovení nedochází, je potřeba tělo správným způsobem trénovat, aby se rozběhly běžné procesy a vše se urychlilo. Ideálním postupem je přičichávání k silným pachům nebo ochutnávání jídel s výraznými chutěmi.
