Přípravy státního rozpočtu na rok 2027 vstupují do rozhodující fáze. Po třídenním jednání se členy vlády ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že plánovaný deficit bude vyšší než v letošním roce. Současně stanovila hranici, pod kterou by se měl schodek udržet.

Zatím je tedy jisté pouze to, že se bude pohybovat mezi 310 a 400 miliardami korun. Konkrétní částku ministryně nezveřejnila, protože Ministerstvo financí ještě propočítává příjmy, výdaje a výsledky jednání s jednotlivými resorty.

Hotový návrh musí ministerstvo předložit vládě do konce srpna. Ani poté ale nemusí jít o definitivní podobu rozpočtu. Částky se mohou změnit během jednání vlády a následného schvalování v Poslanecké sněmovně.

Ministři žádali více peněz

Jednání o rozpočtu bývají každoročně složitá. Jednotlivá ministerstva přicházejí s požadavky na financování investic, provozu úřadů, platů nebo nových projektů. Jejich představy obvykle výrazně převyšují možnosti státní pokladny.

Schillerová připustila, že nemohla vyhovět všem požadavkům svých vládních kolegů. Některé resorty proto s výsledkem rozhovorů podle ní spokojené nebyly. Ve srovnání s prvním neveřejným návrhem z června si však řada ministerstev polepšila.

Otázky, na kterých se ministryně s vedením jednotlivých úřadů nedohodla, má řešit celá vláda. Mezi otevřenými tématy zůstávají například některé výdaje na digitalizaci.

Peníze mají jít na energetiku, zdravotnictví i obranu

Mezi oblasti, které budou mít na podobu rozpočtu výrazný vliv, patří podpora obnovitelných zdrojů energie. Vláda chce tyto náklady dál hradit ze státního rozpočtu, aby se příslušné poplatky nevrátily přímo do účtů odběratelů elektřiny.

Vyšší výdaje se očekávají také ve zdravotnictví. Samostatnou kapitolou je obrana, na kterou má Česko vynakládat částku odpovídající nejméně dvěma procentům hrubého domácího produktu.

Právě podobné závazky snižují prostor pro úspory. Rozpočet navíc zatěžují důchody, sociální dávky, platy zaměstnanců státu, investice a náklady na obsluhu státního dluhu. Při sestavování rozpočtu proto nejde pouze o hledání nových příjmů, ale také o rozhodování, které výdaje mohou být odloženy nebo omezeny.

Rozdíl může dosáhnout desítek miliard

Pokud bude schodek skutečně vyšší než 310 miliard a zároveň nižší než 400 miliard korun, meziroční nárůst může činit maximálně necelých 90 miliard. Horní hranice však nepředstavuje oznámený plán, ale pouze mantinel, který Schillerová slíbila nepřekročit.

Bez konkrétního návrhu proto zatím nelze určit, jak výrazně se hospodaření státu meziročně zhorší. Rozdíl několika miliard by znamenal jinou situaci než deficit těsně pod 400miliardovou hranicí.

Důležité bude také složení výdajů. Vyšší schodek vytvořený investicemi do infrastruktury má z dlouhodobého hlediska jiné dopady než deficit způsobený především rostoucími běžnými výdaji. Podrobnější hodnocení bude možné až po zveřejnění kompletního návrhu.

Schválený schodek nemusí odpovídat výsledku

Částka uvedená v zákoně o státním rozpočtu je plánem, nikoli konečným výsledkem. Skutečné hospodaření ovlivňuje výběr daní, vývoj ekonomiky i mimořádné výdaje, které při přípravě návrhu nemusely být známé.

Ukázal to například rok 2025. Rozpočet původně počítal se schodkem 241 miliard korun, konečný deficit ale dosáhl 290,7 miliardy. Výsledek byl tedy téměř o 50 miliard horší než schválený plán.

Schodek zároveň není totéž co celkový státní dluh. Vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu v daném roce. Pokud stát hospodaří v minusu, musí chybějící prostředky získat především vydáváním a prodejem státních dluhopisů, čímž se jeho zadlužení zpravidla zvyšuje.

Šlo by o jeden z nejhlubších deficitů

Letošní plánovaný schodek 310 miliard korun by byl při úplném vyčerpání čtvrtým nejhlubším v historii samostatného Česka. Nejvyšší deficit zaznamenal stát v roce 2021, kdy v době pandemie dosáhl 419,7 miliardy korun.

Rozpočtové schodky po roce 2020 zůstávají výrazně vyšší než v předpandemickém období. To současně zvyšuje náklady na obsluhu dluhu a omezuje možnosti státu reagovat na případné další krize.

Ministerstvo financí nyní musí převést výsledky jednání s resorty do konkrétních čísel. Teprve návrh předložený vládě ukáže, jak blízko se plánovaný deficit dostane hranici 400 miliard a které oblasti získají více peněz.

Použité zdroje

Zdroj: Blesk.cz České noviny Ministerstvo financí Vláda ČR Ministerstvo financí