Americký prezident Donald Trump znovu označil dohodu o společném investičním fondu s Ukrajinou za mimořádně výhodnou pro Spojené státy. V rozhovoru tvrdil, že Washington získal rozsáhlý přístup k budoucím projektům spojeným s ukrajinskými nerostnými surovinami a že jejich hodnota může převýšit dosavadní americkou pomoc Kyjevu. Samotný dokument je však složitější než prezidentova rázná slova: Ukrajina své přírodní zdroje Spojeným státům nepředala a oba státy mají prostřednictvím společného fondu investovat do nových projektů a obnovy země.

Trump mluví o mimořádně výhodném obchodu

Donald Trump se vrátil k dohodě, kterou Spojené státy a Ukrajina uzavřely na jaře 2025. V rozhovoru pro konzervativní televizi Real America’s Voice ji prezentoval jako způsob, díky němuž se americkým daňovým poplatníkům mohou vrátit prostředky vložené do podpory Ukrajiny.

Americký prezident uvedl, že Washington získal přístup k ukrajinským nerostným surovinám, především ke kritickým minerálům a takzvaným vzácným zeminám. Hodnotu této spolupráce spojoval s částkou přesahující 300 miliard dolarů, kterou podle něj Spojené státy vynaložily na pomoc Kyjevu.

Podobná čísla Trump používá opakovaně. Neodpovídají však vždy oficiálním součtům jednotlivých forem americké pomoci a často zahrnují širší politické či rozpočtové odhady. Jeho tvrzení o budoucí hodnotě ukrajinských surovin je navíc pouze odhadem. Rozsah komerčně využitelných ložisek, náklady na těžbu ani čas potřebný k jejich zpřístupnění zatím nelze přesně vyčíslit.

Dohoda vznikla po náročném vyjednávání

Spojené státy a Ukrajina podepsaly smlouvu o vytvoření společného Fondu obnovy 30. dubna 2025 ve Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo hospodářství její uzavření oznámilo krátce po půlnoci 1. května, a proto se v médiích objevují obě data. Za USA dokument podepsal ministr financí Scott Bessent, za Ukrajinu tehdejší ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Jednání před podpisem provázelo značné napětí. Trump požadoval, aby Spojené státy získaly hospodářský prospěch výměnou za rozsáhlou podporu, kterou Ukrajině poskytovaly od začátku ruské invaze. Kyjev naopak usiloval o podmínky, jež by neznamenaly ztrátu kontroly nad nerostným bohatstvím a současně by přilákaly americký kapitál.

Výsledná dohoda proto nevytvořila prostý systém, v němž by si USA mohly jednostranně odvážet ukrajinské suroviny. Založila společně řízený investiční fond, který má podporovat těžbu, energetiku, infrastrukturu, technologický rozvoj a poválečnou obnovu země.

USA si nemohou jednoduše „vzít, co chtějí“

Trump v rozhovoru použil velmi širokou formulaci, podle níž mohou Američané na Ukrajině vstoupit k projektům a získat prakticky cokoli, o co mají zájem. Takový popis ale neodpovídá doslovnému znění dohody.

Ukrajinská naleziště zůstávají ve vlastnictví Ukrajiny. Americká strana získala silné postavení při posuzování a financování budoucích projektů, nikoliv automatické vlastnictví již existujících dolů, ropných polí nebo plynových ložisek.

Fond má být financován mimo jiné částí příjmů z nových licencí a projektů v oblasti nerostných surovin, ropy a zemního plynu. Dohoda se nevztahuje pouze na vzácné zeminy, ale na široký seznam surovin včetně lithia, titanu, grafitu, uranu, mědi, niklu, ropy a zemního plynu.

Americké firmy mohou díky partnerství získat nové investiční příležitosti nebo přednostní možnost zapojit se do vybraných projektů. Každý takový záměr však bude vyžadovat samostatné posouzení, povolení, kapitál a často také rozsáhlou výstavbu infrastruktury.

Nerostné bohatství není okamžitě dostupný poklad

Ukrajina má významné zásoby řady kritických surovin. Její geologické bohatství však nelze automaticky zaměňovat za hotový finanční výnos.

Část ložisek není dostatečně prozkoumaná, jiná se nacházejí v oblastech zasažených válkou nebo pod ruskou okupací. Pro zahájení těžby jsou potřeba bezpečnost, stabilní dodávky energie, dopravní infrastruktura, zpracovatelské závody a investice v řádu miliard dolarů.

Také výraz „vzácné zeminy“ bývá v politických projevech používán nepřesně. Trump jím často označuje širší skupinu strategických minerálů. V odborném významu se však jedná o konkrétní skupinu sedmnácti prvků využívaných například ve výrobě elektroniky, magnetů, elektromobilů a vojenských technologií.

Dohoda proto může být pro Spojené státy strategicky významná, ale její skutečný hospodářský přínos se ukáže až v horizontu mnoha let.

Fond už zahájil praktickou činnost

Společný americko-ukrajinský fond nezůstal pouze na papíře. Jeho vedení začalo postupně nastavovat pravidla fungování, hodnotit investiční možnosti a hledat soukromý kapitál.

V březnu 2026 fond oznámil první investici do ukrajinské technologické společnosti zaměřené na komunikační systémy pro bezpilotní prostředky. V červnu následovalo další jednání rady fondu, která řešila pojištění politických rizik a počáteční seznam projektů v oblasti kritických minerálů.

To ukazuje, že partnerství není omezeno pouze na samotnou těžbu. Má zahrnovat také moderní technologie, bezpečnostní průmysl, energetiku a obnovu kritické infrastruktury.

Kyjev si od dohody slibuje dlouhodobou americkou přítomnost

Pro Ukrajinu má smlouva vedle ekonomického také výrazný politický význam. Zapojení amerických firem a vlády může posílit zájem Washingtonu na dlouhodobé stabilitě země.

Dohoda ovšem neobsahuje automatickou vojenskou bezpečnostní záruku srovnatelnou například s členstvím v NATO. Kyjev ji přesto chápe jako způsob, jak propojit americké ekonomické zájmy s budoucností Ukrajiny a přilákat kapitál potřebný pro obnovu.

Americké ministerstvo financí označilo fond za partnerství, které má prospět oběma zemím a zajistit, aby z poválečné obnovy netěžily státy a společnosti podporující ruskou válečnou mašinérii.

Trumpova slova jsou silnější než samotná smlouva

Trump dohodu veřejnosti představuje jako návratnost amerických investic a důkaz svého obchodního přístupu k zahraniční politice. Jeho výroky o tom, že si Spojené státy mohou vzít prakticky cokoli, je však nutné chápat jako politickou nadsázku.

Skutečný model stojí na společných investicích, budoucích licencích, podílu na výnosech a dlouhodobém rozvoji projektů. USA díky němu získaly strategické postavení, nikoliv neomezené právo nakládat s ukrajinským nerostným bohatstvím.

Zda se obchod ukáže jako tak výhodný, jak Trump předpovídá, bude záviset na vývoji války, bezpečnosti jednotlivých oblastí, světových cenách surovin i ochotě soukromých firem investovat. Jisté je zatím pouze to, že dohoda vytvořila jeden z nejvýznamnějších hospodářských pilířů současných americko-ukrajinských vztahů.

Zdroj: novinky.cz instagram Donald Trump https://home.treasury.gov https://me.gov.ua https://zakon.rada.gov.ua