Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) dojala v médiích mnohé, když popisovala, jak si jako samoživitelka drahé dovolené nemůže dovolit. Jenže Seznam Zprávy zjistily, že v té samé době léty absolvovala zahraniční cesty, za které nevytáhla z peněženky jediný haléř. Účty platil za ni ČEZ nebo jeho dceřiná firma Severočeské doly. Celkem šlo nejméně o jedenáct zájezdů.
Vatikán, brusírna diamantů i výroba sýrů
Mrázová se poprvé vydala na cestu placenou energetickými společnostmi v roce 2016, krátce poté, co se stala místostarostkou Bíliny. V roce 2017 zamířila na čtyři dny do Nizozemska – tamní program zahrnoval sice návštěvu větrného centra, ale také prohlídku brusírny diamantů, procházku kvetoucím parkem a výlet do skanzenu.
O rok později ji ČEZ odvezl do Itálie. V Římě navštívila Vatikán a zúčastnila se kurzu vaření. Při jiné cestě do Německa a Švýcarska program nabídl muzeum hornictví, návštěvnické centrum fyzikálního ústavu CERN i Palác národů OSN v Ženevě. Nechyběla ani výrobna sýrů, společné večeře a procházky. Jednu ze zastávek tvořilo Hitlerovo Orlí hnízdo v Bavorsku. Mrázová se dvakrát podívala také do solných dolů v Rakousku, přičemž jeden program nabízel možnost odpočinku v termálních lázních.
Poslední cesta proběhla loni – destinací bylo Dánsko. Vedle závodů na zpracování odpadu byl na programu výlet lodí po přístavu, prohlídka Kodaně a ochutnávka v místním pivovaru.
Celkem zhruba měsíc a půl na cizí účet
Když reportéři Seznam Zpráv sečetli délku všech zjištěných cest, vyšlo jim dohromady přibližně šest týdnů strávených v zahraničí – vše hrazeno z rozpočtu ČEZu nebo Severočeských dolů. Mrázová navštívila mimo jiné Itálii, Nizozemsko, Německo, Švýcarsko, Portugalsko, Rakousko, Bavorsko a Dánsko.
Sama Mrázová trvá na tom, že cesty měly jasný odborný účel. „Já jsem byla pozvána, abychom viděli, jak řeší rekultivace a výrobu energie,“ vysvětlila redaktorům. ČEZ se hájí obdobně – mluvčí Roman Gazdík tvrdí, že šlo o odborné exkurze a doprovodný program sloužil k neformálním rozhovorům s politiky. Z dochovaných itinerářů ale vyplývá, že turistické aktivity tvořily nezanedbatelnou část každé cesty.
Na zájezdech nebylo daleko ke střetu zájmů
Mrázová přitom jako místostarostka a posléze starostka Bíliny rozhodovala o věcech, které se ČEZu a Severočeských dolů přímo dotýkaly. Na území města leží rozsáhlý hnědouhelný lom i tepelná elektrárna. V roce 2019 podepsala dodatek smlouvy o spolupráci se Severočeskými doly a město tehdy nevzneslo námitky vůči tehdy projednávanému pokračování těžby.
Bílina v té době dostávala od těžařských firem sponzorské příspěvky až 1,7 milionu korun ročně, vedle zákonných kompenzací za dopad dolování. Mrázová trvá na tom, že smlouvy měly městu přinést peníze na rozvoj infrastruktury.
Nejenom Mrázová – na seznam se dostalo skoro 60 politiků
Mrázová rozhodně nebyla jediná. Seznam Zprávy dohledaly téměř šedesát politiků a úředníků z jednadvaceti severočeských obcí, kteří v posledních dvaceti letech jezdili na náklady ČEZu nebo Severočeských dolů. Bývalý starosta Droužkovic Milan Živný to popsal bez okolků: „My jsme nasedli do autobusu a nepotřebovali jsme ani korunu, všechno to bylo zaplacený. Museli jsme se jít někde podívat na nějakou elektrárnu, ale to byla spíš taková záminka.“
Co to znamená dnes, kdy je ministryní
Mrázová nyní vede ministerstvo pro místní rozvoj, které má vliv na rozdělování evropských peněz určených pro uhelné regiony – tedy přesně pro oblasti, kde firmy, jež její cesty platily, stále působí. Samotný střet zájmů úřady dosud neprošetřovaly, případ ale rezonuje i v opozici. Pirátský předseda Ivan Bartoš označil celou situaci za „výsměch“.
Mrázová se přitom v médiích nechala slyšet, jak jako samoživitelka na drahou dovolenou jednoduše nemá. Právě tento kontrast – veřejný nářek a roky bezplatných zahraničních výletů na účet energetické firmy – je tím, co případ posouvá za hranici běžné politické kauzy.
Zdroj: blesk.cz
