Česká vláda udělala v pondělí 9. listopadu 2026 krok, na který se čeká od vzniku samostatného státu. Kabinet schválil návrh ústavního zákona o celostátním referendu – tedy nástroji přímé demokracie, který Ústava slibuje od roku 1993, ale dosud nikdy nebyl zákonem upraven. Návrh teď putuje do sněmovny.
Jak referendum vyvolat
Iniciovat hlasování by mohli samotní občané prostřednictvím petice. Stačilo by sebrat nejméně 300 tisíc podpisů – a referendum by muselo být vypsáno. Druhou cestou je rozhodnutí obou komor parlamentu prostou většinou, tedy bez nutnosti shánět kvalifikovanou podporu.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), který zákon na vládě představoval, zdůraznil, že jde o doplněk zastupitelské demokracie, nikoli o její náhradu. „Snažili jsme se dopilovat všechny detaily tak, aby návrh byl nejen přijatelný, ale smysluplný,“ řekl po skončení šestihodinového jednání kabinetu.
Proč nestačí prostá většina hlasujících
Největší pozornost poutá podmínka závaznosti výsledku. Nestačí, aby pro vítěznou odpověď hlasovala nadpoloviční většina těch, kdo přijdou k urnám. Vítězná možnost musí získat podporu nejméně 35 procent všech oprávněných voličů – a to je v současnosti více než 2,8 milionu lidí.
Tejc tuto pojistku hájí tím, že brání situaci, kdy by zásadní rozhodnutí prosadila relativně malá skupina při nízké účasti. „Je to dostatečná pojistka a současně dostatečný počet lidí pro to, aby referendum vyvolalo nějaké účinky,“ vysvětlil ministr. Pokud by podmínka splněna nebyla, referendum by bylo platné, ale její výsledek by neměl závaznou sílu.
Koho výsledek zaváže
Pokud podmínka 35 procent splněna bude, výsledek bude závazný pro vládu, parlament i prezidenta. Žádná z těchto ústavních institucí by ho nemohla ignorovat ani přehlasovat. To je podstatný rozdíl oproti dosavadním místním a jiným konzultacím, které měly pouze doporučující charakter.
O čem hlasovat nelze
Zákon jasně vymezuje, co jsou zakázaná témata. Referendum se nebude moci konat o změnách ústavního pořádku, o daních ani o případném vystoupení Česka z Evropské unie nebo NATO. Právě tento bod vyvolal mezi ústavními právníky diskusi – zatímco o vstupu do EU v roce 2003 rozhodovali přímo občané v referendu, o vystoupení by hlasovat nemohli. Ústavní právník Jan Kudrna označil toto vyloučení za poněkud nesystémové.
Ministr Tejc připustil, že o podobě výjimek se ještě může diskutovat v dolní komoře parlamentu.
Kdy by se referendum konalo a co to stojí
Zákon myslí i na náklady. Pokud by se hlasování mělo konat méně než rok před řádnými volbami, automaticky by se s nimi spojilo – tedy konalo ve stejný den. Tím by se výrazně omezily výdaje spojené s organizací samostatného hlasování.
Varování z právního světa i ze sousedního Slovenska
Podmínky referenda nejsou bez kritiků. Ústavní právník Jan Kudrna upozornil, že příliš přísná pravidla mohou z referenda udělat prakticky nepoužitelný nástroj. Jako odstrašující příklad zmínil Slovensko, kde kvůli vysokým požadavkům na účast skončila opakovaně referenda bez závazného výsledku – tedy jako politicky bezvýsledná cvičení.
Zda se česká pravidla ukáží jako funkční, nebo jako příliš tvrdá pojistka, ukáže teprve praxe.
Kdy zákon může platit a co čeká v parlamentu
Protože jde o ústavní zákon, pro její schválení nestačí prostá parlamentní většina. Ve sněmovně musí pro něj hlasovat nejméně 120 poslanců, v senátu musí souhlasit tři pětiny přítomných senátorů. Vládní koalice tak bude muset hledat podporu i mimo vlastní řady – a opozice je k návrhu zatím silně kritická. Jak sněmovní jednání dopadne, bude jedním z klíčových politických testů nadcházejících měsíců.
Zdroj: echo24.cz
