Čtrnáctiletá dívka ze Šťáhlav na Plzeňsku v noci na neděli úmyslně zapálila dům, v němž v té chvíli spaly její matka i babička. Policie případ prověřuje jako pokus o vraždu – z právního hlediska „čin jinak trestný vraždy ve stadiu pokusu“. Obě ženy přežily jen díky tomu, že babička v noci ucítila zápach spálených kabelů a stihla oheň uhasit.
Co se té noci stalo
Babička popsala průběh osudné noci překvapivě střízlivě. Večer prý probíhal zcela normálně – matka šla spát jako první, pak dívka, obě sdílely jeden pokoj. Seniorka chodí spát později a právě to ji zachránilo. Než si šla lehnout, zachytila zápach připomínající hořící kabely. Vydala se nahoru a našla zapálenou krabici. Uhasila ji vodou z lahví, které měla připravené na zalévání květin, zbytek dohašovala dcera kýblem s vodou.
Dívka mezitím z domu uprchla – polonahá, v noci, směrem na Plzeň. Ani babička, ani matka v tu chvíli zřejmě netušily, že oheň nezačal sám od sebe.
Jak ji popsali sousedé i rodina
Rodina je podle sousedů bezproblémová. Dívka ve Šťáhlavech trvale nebydlí – se svou matkou, která ji vychovává sama, sem jezdí na návštěvy. Babička ji charakterizuje jako dítě, které se dobře učilo a nikdy výrazně nezlobilo. „Až v poslední době se objevily nějaké problémy, ale přikládaly jsme je pubertě,“ řekla seniorka Deníku, aniž by trápení vnučky blíže specifikovala.
Právě ta věta zní teď jinak. Problémy, které rodina přisuzovala dospívání, mohly být něčím závažnějším – jenže nikdo to tehdy nerozpoznal, nebo rozpoznat nechtěl.
Babička mluví o zkratu, s vnučkou zatím nedokázala promluvit
Seniorka odmítá označit svou vnučku za „zrůdu“. Věří, že šlo o náhlé selhání, které sama nedokáže racionálně vysvětlit. „Musel to být nějaký zkrat, muselo se jí hnout v hlavě. To prostě asi nikdy nepochopíme,“ řekla.
Dívka prý činu lituje. Z diagnostického ústavu, kam ji soud umístil, denně telefonuje matce a omlouvá se. Říká, že jí to je strašně líto a že sama neví, proč to udělala. S babičkou zatím nemluvila – ta přiznává, že na to ještě nemá sílu.
Co hrozí dítěti mladšímu patnácti let
V Česku nastává trestní odpovědnost v patnácti letech. Čtrnáctiletá dívka tedy nemůže být trestně stíhána ani odsouzena v klasickém slova smyslu – její případ nicméně řeší specializované soudy pro mládež. Nejpřísnějším opatřením, které mohou uložit, je ochranná výchova vykonávaná ve specializovaných zařízeních.
Právě ochrannou výchovu dostal například případ dívky, která v roce 2024 pobodala spolužáky v Domažlicích. Zda bude stejné opatření uloženo i dívce ze Šťáhlav, zatím není jasné.
Proč takové případy přibývají
Případ ze Šťáhlav není v Česku ojedinělý. Odborníci opakovaně upozorňují, že dětská brutalita roste a že systém diagnostických ústavů a pasťáků je na hranici svých kapacit. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné vliv sociálních sítí, dysfunkční rodinné prostředí nebo neléčené duševní obtíže, které se v pubertě mohou dramaticky vyhrotit.
V tomto případě rodina sama popisuje dívku jako dítě bez výrazné minulosti problémového chování. Pokud to tak opravdu bylo, jde o situaci, která je pro okolí obzvlášť těžko čitelná – a o to děsivější. Signály, které by varovaly dostatečně dopředu, prostě nebyly vidět, nebo byly příliš slabé na to, aby někdo zasáhl.
Zdroj: denik.cz
