Michaela Dvořáková
15 července, 2022
, ,

Jiný kraj, jiný mrav. Toto známé přísloví platí i ve výchově dětí. Svůj kojenecký věk si nejspíš vůbec nepamatujeme pokud byste se ale narodili v Sovětském svazu, s největší pravděpodobností vás v této době rodiče neoblékali, ale pouze zavinovali do plen. A to tak pevně, že jste se nemohli vůbec hýbat a spali v pozoru. Dělalo se to zhruba do šesti měsíců věku. Jaký to mělo význam a jak to mohlo ovlivnit psychiku dětí?

Ženy poslouchaly názory tehdejších pediatrů

Zavinování ženám radili pediatři a sestry v porodnici maminky učily, jak pevně novorozence zavinout. Proto není divu, že o takovém způsobu ukládání dítěte ke spánku tehdy nikdo nepochyboval. Proč se to ale dělalo? Sovětští pediatři vysvětlovali mladým a nezkušeným maminkám, že pevně zavinuté dítě spí lépe, déle a kvalitněji.

V plenkách je dítěti tepleji a cítí se bezpečně. To by se teoreticky mohlo zdát jako pravdivé tvrzení, plenky napodobují stísněnost a teplo mateřského lůna. Kromě toho se věřilo, že zavinutí je nutné, aby dítě v pozdějším věku mělo rovné nohy, což je samozřejmě mýtus. Dalším argumentem byly neustálé chaotické pohyby rukama a nohama, které jsou dětem vlastní. Miminka se pak často dotýkají obličeje, probouzejí se a někdy se škrábou nehty, což může být nebezpečné.

Zavinovalo se už ve starověku

Zavinování není sovětský vynález, ale některé národy ho používaly už ve starověku. Silnou tradici mělo především na východě a v oblastech severní Evropy a Asie. V 70. letech se ale od pevného zavinování začalo ustupovat pod vlivem knih Benjamina Spocka, ačkoliv některé maminky se tohoto zvyku nevzdaly až do rozpadu SSSR.

Debata o tom, zda miminko zavinout či nikoliv, je zdánlivě nekonečná. Podle amerického lékaře Glenna Domana zavinování negativně ovlivňuje psychiku dítěte, činí ho závislým a bezmocným. Také rozvíjí pasivitu a neochotu vzdorovat. Podle mnoha vědců je při těsném zavinutí utlumena svobodná vůle dítěte a existuje vysoké riziko, že v budoucnu bude takový člověk příliš submisivní a bez iniciativy.

Dítě zažívá stres, hněv a bezmoc

Mnoho moderních psychologů má podobný názor. Když si představíte sebe na místě dítěte, neschopnost hýbat rukama a nohama znamená stres. Dítěti se to nelíbí, může být podrážděné nebo nahněvané, může mít strach. V každém případě je jeho reakce negativní. Negativní dopad zavinování přitom tkví v jeho opakování.

Pokud dítě bude zavinované každý den, a to desetkrát či stokrát za sebou, mluvíme o tom, že ve chvílích největšího vývoje dítěte se u něj nerozvíjí taková vlastnost, jako je svobodná vůle. Namísto toho zažívá pocit vlastní bezmoci a marnosti jakéhokoliv snažení, případně chronický vnitřní protest. Pokud na sobě tedy pravidelně pozorujete nedostatek vůle, prokrastinaci nebo fatalismus, případně neustále hledáte spravedlnost, možná jste jako děti byli rovněž velmi pevně zavinovaní.

Zdroj: novochag.ru

Sdílejte článek