Bez přehánění – Claudia Cardinalová byla ztělesněním elegance, krásy a svobody. Italská herečka, která si podmanila srdce diváků na všech kontinentech, zemřela ve věku 87 let. Smutná zpráva přišla z Francie, kde legendární filmová diva vydechla naposledy, obklopena svou rodinou. V následujících řádcích si připomeneme nejen její kariéru, ale i silný odkaz, který po sobě zanechala.
Poslední chvíle legendy
Cardinalová odešla v úterý 23. září v Nemours, městečku jižně od Paříže. Její agent Laurent Savry prozradil agentuře AFP, že herečka zemřela „obklopena svými dětmi“. Dodal také slova, která její odkaz vystihují nejlépe: „Zanechává nám dědictví svobodné a inspirativní ženy.“ Tato věta rezonuje s celou její životní cestou, protože Claudia vždy dokazovala, že herečka může být nejen krásná, ale i odvážná a nezávislá.
Od královny krásy k hvězdě
Cesta k filmovým kamerám začala pro Claudii už v šestnácti letech, kdy se stala královnou krásy v Tunisu, kde se roku 1938 narodila do rodiny se sicilskými kořeny. Úspěch v soutěži ji okamžitě nasměroval do světa filmu. Rychle si získala pozornost režisérů a brzy se stala součástí mezinárodní kinematografie. Její kouzlo spočívalo v kombinaci přirozené krásy, inteligence a charismatu.
Ikona šedesátých let
Spolu se Sophií Lorenovou a Ginou Lollobrigidou tvořila trojici Italek, které v 60. letech okouzlily svět. Její jméno se navždy zapsalo do historie díky rolím ve filmech jako Tenkrát na Západě, Gepard, Cartouche nebo Růžový panter. Nebylo snad režiséra, který by si nepřál mít Claudii před kamerou, a její filmografie čítá více než 150 snímků.
Spolupráce s velikány
Cardinalová byla vyhledávanou múzou slavných tvůrců. Pracovala s legendami jako Mario Monicelli, Federico Fellini, Luchino Visconti či Claude Lelouch. Točila nejen v Itálii a Francii, ale také v Hollywoodu i v Rusku. Sama herečka kdysi při návštěvě Febiofestu v Praze v roce 2006 přiznala: „Všechno v mém životě bylo fantastické, protože jsem měla štěstí, že jsem pracovala s úžasnými režiséry a báječnými partnery, kluky jako Jean-Paul Belmondo, Marcello Mastroianni nebo Alain Delon.“
Česká republika jí byla blízká
Claudia několikrát navštívila i tehdejší Československo a později Českou republiku. V šedesátých letech se objevila na karlovarském festivalu, v roce 2006 přijela jako host Febiofestu a v roce 2012 dokonce usedla do poroty soutěže Česká Miss. Čeští fanoušci si tak mohli užít její kouzlo i zblízka, mimo filmová plátna.
Ocenění a pocty
Její kariéra byla korunována řadou prestižních ocenění. Už v roce 1993 převzala Zlatého benátského lva za celoživotní dílo, o tři roky později čestného Césara. V roce 1999 byla vyznamenána francouzským řádem Čestné legie a další pocty sbírala i na Berlinale. V roce 2011 ji Los Angeles Times Magazine zařadil mezi 50 nejkrásnějších žen filmové historie.
Bojovnice za ženská práva
Claudia nikdy nezůstávala jen u filmu. Byla hlasitou zastánkyní práv žen a od března 2000 působila jako vyslankyně dobré vůle UNESCO právě na jejich obranu. Otevřeně se vyjadřovala k rovnoprávnosti a svou pozici využívala k tomu, aby inspirovala další generace. I proto je vnímána nejen jako herečka, ale i jako žena, která se nebála postavit za to, čemu věřila.
Odkaz, který přetrvá
Claudia Cardinalová odešla, ale její filmy a osobní příběh tu zůstanou. Byla symbolem krásy, elegance a svobody, ale i důkazem, že za blyštivým filmovým světem stojí žena s pevným charakterem. Pro mnoho hereček i diváků bude navždy vzorem a připomínkou toho, že skutečná hvězda svítí i dlouho poté, co se zhasnou světla kamer.
Zdroj: Novinky.cz