V dnešní uspěchané době je obouvací lžíce běžnou součástí našich životů. Avšak zamysleli jste se někdy nad tím, kdy vůbec vznikla a kdo ji vymyslel?

První náznaky

Vraťme se do 15. století, do doby renesance. Ženy se tehdy pyšnily svými honosnými šaty, po brokátové látce byla velká poptávka, zvláště, když měla modrou barvu, tu si mohly dovolit jen ty nejbohatší. I muži si na svém ošacení dávali záležet, dřívější obleky je dělaly širšími, než ve skutečnosti byly.

Boty, které byly vyráběny přímo „na míru“ se špatně obouvaly, byly tak těsné a někdy i menší než celá noha, a tak si lidé začali pomáhat různými nástroji podobnými dnešní obouvací lžíci. Tehdy byly vyráběny z různých materiálů, jako je například mosaz, stříbro, dřevo, slonovina, zvířecí rohy, a dokonce i sklo.

Viktoriánské období

Nejvíce se však obouvací lžíce začaly používat ve viktoriánském období. Mezi první uživatele, které všichni známe, patří i anglická královna Alžběta I, která ji v roce 1563 koupila od svého obuvníka Garetta Johnsona. V roce 1906 si Henry Weeks nechal obouvací lžíci patentovat, americkému patentovému úřadu podal návrh a ten jej přijal. Od té doby se lžíce měnila, vyvíjela, její konstrukce se stávala odolnější a pružnější.

Obouvací lžíce dnes

Dnes je tento nástroj nepostradatelným, usnadňuje nám rychlé obutí, naše boty netrpí zlomenými patami apod. Za tu dobu „ušly dlouhou cestu“ a jsou vyráběny z velmi kvalitních materiálů. Víte, kdo je využívá nejvíce?

• těhotné ženy
• starší muži a ženy
• pacienti po operaci
• ti, kteří mají bolesti zad nebo potíže s ohýbáním
• ti, kteří mají rádi pohodlnost a zjednodušené činnosti

Dnes si lžíci můžete nechat vyrobit na zakázku, často se využívá jako firemní reklamní předmět s firemním logem nebo taky jako dárek s vlastním jménem či textem.