S půjčkou má podle aktuálních statistik zkušenost necelých 60 % Čechů. Nejčastěji si půjčujeme na koupi nebo výstavbu nového bydlení, či rekonstrukci toho stávajícího. Výjimkou nejsou ale ani půjčky na automobil nebo spotřební elektroniku. I přes celkový dluh obyvatel Česka, který činí 2,49 bilionu a byl evidovaný ke konci prvního čtvrtletí letošního roku, začínáme brát půjčky vážněji a jsme zodpovědnější. Přesto se řada z nás dostane do situace, v níž není své závazky schopna hradit.

Rozpůjčovaných 2,49 bilionů

Jak už jsme výše uvedli, celkový dluh obyvatel České republiky činil ke konci prvního čtvrtletí letošního roku 2020 2,49 bilionu korun, což rozhodně není málo. Ba právě naopak – meziročně jsme si půjčili ještě o 146,4 miliardy více. Co je však pozitivní, je objem nespláceného dluhu, který činil 30,9 miliardy korun, což je naopak o 1,6 miliardy méně, než v roce předchozím. A optimistická je i další statistika Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, která říká, že počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, byl nejnižší za šest let!

Kolik a na co?

Pokud bychom se blíže podívali na počet lidí, kteří měli u výše zmíněných registrů nějakou formu úvěru, pak zjistíme, že i on se meziročně mírně snížil. Například počet klientů s úvěry na bydlení klesl o 8423 na 1,11 milionu a počet klientů s úvěrem na spotřebu klesl o 23 664 na 2,41 milionu. Půl milionu lidí mělo jak úvěr na bydlení, tak úvěr na spotřebu. Celkový počet lidí s úvěrem tak dosahoval 3,01 milionu. Co se týče počtu lidí, kteří nespláceli úvěry na spotřebu, pak zjistíme, že jich bylo o 33 650 méně (199 521 osob), než v roce 2019. A snížil se také počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení a to o 4232 na 15 759, což je v obou případech nebývale málo.

Mladí míří pro první půjčku k nebankovnímu poskytovateli

Zajímavá je i statistika z pohledu věkového složení dlužníků. Zatímco drtivá většina zájemců o půjčku ve středním věku oslovuje nejčastěji banku, u níž mají veden svůj bankovní účet, mladí sázejí spíše na nebankovní instituce (jejich přehled a praktické srovnání najdete v odkazovaném webu pujckyhned.cz). Nejčastější důvod takového jednání sděluje Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni: „Je plno lidí, kteří nemají žádnou dluhovou minulost a v bance by obstáli. Je ovšem problém, že sjednání online nebankovní půjčky je mnohem rychlejší než půjčení v bance. Mladí jsou pak netrpěliví a chtějí na spotřební zboží peníze hned.“

Rizikově se chová jen zhruba 13 % lidí

Další dobrou zprávou je, že české domácnosti začínají brát půjčky vážněji. Z dostupných statistik totiž vyplývá, že zatímco loni se při splácení typických spotřebitelských úvěrů chovala rizikově pětina společnosti, letos to podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) bylo jen 13 % lidí. To však bohužel neznamená, že by se snížilo samotné riziko zadlužování. Stále více Čechů si navíc půjčuje na splácení předchozích úvěrů.

Vytloukat klín klínem není ideální

Pokud bychom tenhle trend porovnali s tím, který panuje u našich slovenských sousedů, pak zjistíme, že Češi si splácení svých stávajících dluhů půjčují skoro trojnásobně více než Slováci. A to rozhodně není ideální. Pokud vy sami o půjčce uvažujete, je dobré ji vybírat na základě nezávislých srovnávačů a kalkulaček, které najdete třeba na webu pujcky.cz. Při výběru pak zohledňujte nejen úrok, ale zejména hodnotu RPSN.

Po skončení moratoria se objem nesplacených závazků zvýší

I přes snižující se procento rizikově zadlužených osob a klesající počet lidí, kteří nezvládají splácet svoje závazky, jsou ekonomové a finanční experti skeptičtí a vyjadřují obavy z budoucnosti. K situaci se vyjádřil třeba výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl: „Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní.“

Termín splatnosti je potřeba hlídat

Posledním dnem, kdy lze o odklad splátek (moratorium) úvěrů a půjček požádat, je 30. září 2020. Pamatujte ale, že odklad podle zákonného moratoria platí od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla podána žádost instituci, u níž jste si půjčku nebo hypotéku sjednali. Splátky si můžete odložit na tři nebo šest měsíců. Pokud jste o odklad požádali již dříve, je potřeba si jeho konec hlídat a to ideálně tak, že si nastavíte automatické upozornění na případnou nezaplacenou splátku.

• Měli byste vědět: Odklad podle zákonného moratoria není zadarmo, úroky běží po jeho celou dobu dál a dlužník je zaplatí na konci.

Co dělat, pokud nezvládáte splácet svoje závazky?

Pokud jste se dostali do problémů se splácením půjčky nebo hypotéky, to nejhorší, co můžete udělat, je tuto nepříjemnou situaci ignorovat. Nestrkejte proto „hlavu do písku“ a naopak neprodleně kontaktujte věřitele, kterého spravte o nastalé situaci. Domluvit se můžete na odkladu splátek (tzv. splátkových prázdninách) nebo novém splátkovém kalendáři. O finanční injekci můžete požádat i rodinu nebo přátele a tou méně vhodnou variantou je další půjčka na splácení současných závazků. V každém případě ale bude nutné snížit měsíční výdaje a naopak navýšit příjmy a v případě vícero nevýhodných půjček je na místě jejich sloučení (konsolidace nebo refinancování) do jedné.